
Jak jsem pomáhala rodit morčata
12. 3. 2019
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Lidmila Nejedlá
15.3.2019 00:08
Paní Jano, také jsme měli morče Barču. Váš článek se mi líbí, je vtipný a plný útrpnosti. Pobavilo mne, jak se morčata dívala na TV a výraz, že ustal i bobkovací proces.
Alena Tollarová
14.3.2019 20:54
Taky jsme morče Bobíka vozili i na dovolenou. Byl krásně tříbarevný ...
Jana Šenbergerová
13.3.2019 20:00
I u nás se to hemžilo různou zvířecí drobotinou. Dcery se naštěstí o své miláčky staraly samy, přesto jsem nebyla ušetřena různých veselých, ale i smutných příběhů. Pěkně jste to napsala a připomněla mi ty uplynulé časy. Teď to zažívají mé dcery jako dospělé také. :-)
Eva Mužíková
13.3.2019 12:54
I já mám ráda tyto příběhy o zvířátkách. Morčata jsem také chovala v králíkárně, doma v bytě nikdy. To jejich vítání jsem měla vždy ráda. Hezký článek Jani.
Dana Puchalská
12.3.2019 19:04
S morčaty je někdy skutečně veselo. Můj jezevčík se platonicky zamiloval do jedné morčečí slečny Lízy. Hlídal jí a lezl k ní do bedýnky. A když jsme si všichni mysleli, že Líza utekla pod gauč, začal poštěkávat a nechtěl nás nikam pustit. Protože se kolem Lízy obtočil a byl šťastný jak blecha. Líza si z něj udělala pelíšek. Byla to dvojka k pohledání. A do bedýnky ji nosil i balónek a divil se, že si s ním nehraje.
Jana Hošková
12.3.2019 17:03
Paní Jitce - ano, máte pravdu, moje mladší sestra si vymohla křečka. Zažral se do čalouněného křesla a naši ho pak nemohli vydolovat. Zvířátka nepřinášejí jen radost, ale i starost :-)). Naše morčata jsme brávali na chatu, jednou utekla z ohrádky a zatímco děti řvaly, že nám prchnou pod vraty, já, abych zachránila situaci, jsem udělala šipku po morčeti a zapomněla, že se vrhám do růžového keře...měla jsem tenkrát štěstí, že jsem nepřišla o oko. Morče jsem sice chytla, ale tak pevně, že jsem z něj, chudáka, málem vymáčkla střeva !
Soňa Prachfeldová
12.3.2019 16:41
Ráda čtu Vaše humorné články. Máme morčata v králíkárně a snad už všechny děti ve vsi v minulosti ode mě morče dostaly. Myslím, že každé živé zvířátko v bytě pomáhá pozitivně .
Jitka Hašková
12.3.2019 15:09
Na štěstí takové starosti nemám a neměla jsem je. Pamatuji si z dětství, když moje sestřenice měly křečka, který jim v bytě utekl, když byli v kině. Tet se strejdou pak do noci posunovali nábytek v bytě a hledali. Tato zkušenost se do mě vryla natolik, že bych nikdy nesouhlasila s tím mít v bytě křečka nebo morče.
Hana Rypáčková
12.3.2019 13:57
Hezké povídání..Naše děti měly tolik rozmanitých zvířat, ani morče nechybělo a jak bylo milováno..I pusa na čumák byla...Jmenovalo se Inhíra Gándyová ( chovatelka byla už puberťačka).
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden
Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...
AKTUÁLNÍ ANKETA