Jak jsem pomáhala rodit morčata

Vůbec se nedivím tomu, kdo měl zvířat plný dům, že netoužil dřív mít je ještě doma, ani se to nedělalo dle mé maminky. Je to obraz dnešní doby - lidem prostě schází příroda a kolikrát i přítel nejvěrnější - pes. Já osobně lituju, že nemůžu mít na balkoně koně, protože už od dětství mám ke koním silný vztah :-))

Moc hezky se to četlo.Díky.

Obdivuji rodiny, kde mají nějaké zvířátko v bytě. My jsme to nikdy neměli, protože zvěře býval plný dvůr. Slepice, husy, kachny, králíci, pes, kočky, ve chlívku prase, koza, kráva; snad jsem na nic nezapomněla. Takže v bytě nám absolutně nic živého nechybělo. Po tomto zvěřinci si dodnes neumím představit, že bych něco doma měla. Ale článek mě pobavil, hlavně ten závěr se sousedkou ☺.

Jako dítě i my doma měli morčátka a stále jsme se s nimi mazlili, ale nejvíce se strakatým neboť nám bylo nejmilejší. A mít nějaké zvířátko jako dítě je správné, neboť děti se naučí, že je to živý tvor, že cítí lásku i bolest jako m lidé. Takže to má také výchovný efekt

Jano, ani nevíte, jak je mi to povědomé. Nejenom tím, že morčata jsou členy naší rodiny už spoustu let, dokonce před pár lety přibyl králík zakrslý, už druhý, ale k tomu máme ještě dva pejsky. Ti všichni jsou právoplatnými členy rodiny, protože na dovolenou jezdí všichni s námi. Odepřeli jsme si prostě zahraničí. A na zahradě už máme taky dva hrobečky. Jen jsme nikdy nerodili, jsou v klecich vedle sebe. Moc pěkně se to četlo. :-)

Soustředila jsem se na morčata a zapomněla pochválit článek. Nejvíc jsem se pobavila tím koncem, dotazem sousedky. :-D

Vím od známých, že i s malými domácími tvory zažije člověk hodně radosti i starostí. U jedné bývalé kolegyně to bylo tak, že si děti stůj co stůj vymohly morče, že se o něj budou starat. Vydrželo jim to asi týden. Pak zůstalo vše na matce. Vím, jak líčila pištění, když se vrací domů. Škoda jen, že se morčata moc nedožijí, nebo to jsou křečkové? Vím, že náš nájemník na jihu měl chlupaté morče Jupínu (také odložené dcerou) v boudě s králíky a ta žila řadu let.