Ilustrační foto: pixabay.com

Dnešní noc

28. 2. 2019

Můj příběh

Autor: Olga Štolbová

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 28.2.2019 20:35

Olinko, já jsem s houserem marodila před lety celé tři měsíce. Neměla jsem ale takové bolesti jako Ty. Jsem moc ráda, že jsi na tom už trochu lépe, netušila jsem vůbec co Tě tolik trápí. Myslela jsem, že máš něco s kolenem. Drž se děvče.

Dana Kolářová 28.2.2019 20:24

Oli, ať se noční i denní časy vrátí co nejdříve do normálu ať si v Kořenově můžeme vyrazit na horskou túru. Držím pěsti. :-)

Dagmar Bartušková 28.2.2019 19:53

Olgo, hlavně už to s tou prací okolo baráku nepřeháněj - teď sázení kytek apod. Už ti není, lásko, ani třicet pět... Koukej být brzy fit, čeká nás ten vejlet do Kořenova. ;-)

Naděžda Špásová 28.2.2019 15:24

Olinko, ty jsi fakt hrdinka. Ischias je hodně bolestivý a ty máš ještě energii na vtipy. Hezky jsi to napsala, hlavně to noční toulání. Taky musím v noci aspoň jednou vstát a jít. Hlavně ať už se to zlepšuje, v Kořenově se tomu zasmějeme. Tak držím palce. :-)

Věra Ježková 28.2.2019 14:30

Olinko, jsi úžasná „bábinka“. Napsala jsi to krásně. Přeju ti, ať ti to zase brzy chodí, a těším se někdy na viděnou. :-)

Soňa Prachfeldová 28.2.2019 13:54

OLINKO, TY JSI TAK MOC HODNÁ , VZÁCNÁ , ŽE TO NEJDE ANI JINAK A VŠICHNI Z RODINY TĚ MAJÍ MOC RÁDI A UŽ TĚ DOSLOVA NOSÍ NA RUKOU. ZLÁSKY. TAKÉ JSME TU MY , S NĚKTERÝMI SE VÍDÁŠ ČASTĚJI, S JINÝMI MÉNĚ A TY VÍŠ, ŽE TĚ MÁME MOC RÁDI , JSI NAŠE ÍČKAŘSKÉ STŘÍBRO ! AŤ JSI BRZY FIT A ŠETRI SE :-) :) :-)

Anna Potůčková 28.2.2019 11:50

Olinko, máš skvělou rodinu, když Ti tak pomáhají. Určitě bolest už ustupuje a budeš moci dělat to co máš ráda a chodit na vycházky! Napsala jsi moc hezký článek a přeji Ti, aby svítilo sluníčko a ty jsi byla zdravá jako rybička!

Dana Puchalská 28.2.2019 10:50

Olinko, co bych ti já mohla popřát, abych neokopírovala předchozí přání ode všech přede mnou? Držím palce a přeju Ti, abys byla už zase v pořádku. A mohla ven na sluníčko, co už tak krásně svítí a hřeje. :-) :-) :-)

Libuše Křapová 28.2.2019 10:00

Olinko, moc ti přeji, ať je to zlepšení trvalé a rychlé. Máš bezvadnou rodinu :-) Těším se, až se uvidíme v Praze i v Kořenově

Hana Nováková 28.2.2019 09:55

Hezký článek o stáří a bolestech, ale i radosti z těch, kteří pomáhají. Přeji hodně zdravíčka

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá