Průzkumy. Jsou užitečné nebo zbytečné?

Průzkumy dělají lidé, kteří by se normální prací asi neuživili. Podle toho to tak většinou vypadá. Když nějaký článek začíná slovy - podle průzkumu... tak už ho nečtu, protože je to většinou hloupost.

Průzkumů se zúčastním pouze při návštěvě lékaře (dnes jsem shodou okolností vyplňovala malý dotazník před mammografickým vyšetřením). Tady předpokládám, že ve spojení se zdravotní kartou by všeobecně mohl mít pro určitého pacienta význam. Na otázky, vznesené na ulici, ať už se týkají čehokoliv, zásadně neodpovídám.

Když čtu, že výsledky průzkumu ukázaly...., tak si říkám, kde se ten průzkum provádí. To nemám na mysli internetové průzkumy. Ty pouliční mě docela štvou, protože jsou mnohdy prováděny hodně mladými lidmi bez špetky diplomacie. Když mě mladík zastavil a první věta byla bez úvodu: Jste z Prahy?, tak už jsem mu rovněž nezdvořile řekla: Co je Vám do toho? Jinak chápu, že některé průzkumy opravdu vedou ke změnám na trhu, že to nejsou jen podklady pro článek, z něhož nevyplyne nic.

Průzkumy nejsou zbytečné, ale nepamatuji se, že by je dělal někdo na vesnici. Všechno se děje ve velkých městech, takže jsou neobjektivní a nesprávné.

Odpovídat na dotazy na ulici s tužkou a blanketem mně už dávno přešlo. Ale nemám nic proti dotazníku, který jsem vyplňovala u svého lékaře. Ten měl smysl. A internetový je někdy podivný. Odpovídám jen těm organizacím o kterých vím že jsou potřebné a pro potřebné.

Článek je obsáhlý a pravdivý. Vždy je možné informace použít dobrým způsobem a nebo je zneužít. Záleží na lidech, jako pokaždé. Také mám občas tendenci uvěřit všemu, co čtu. Ale naštěstí, v mém věku už nejsem tak naivní. Pomohly mi k tomu hlavně dokumenty nebo videa o dnešním dění nejen v Česku.

Začala jsem se zúčastňovat internetových výzkumů, protože mě zaujalo, že to, co za vyplňování dotazníků dostanu, mohu převést na konto potřebným. Takové dvě mouchy jednou ranou. Mě to nezabije a někomu to pomůže.