Rozmarýna, kráska ze Středomoří

Vámi uvedená písnička mi připomněla cosi hodně vzdáleného. Jako děti jsme jezdili občas na návštěvu ke strýci malíři, který byl velmi známý a byl jmenován zasloužilým umělcem. Byla s ním pokaždé velká legrace. jednou nás učil právě uvedenou píseň. Ovšem s jinými slovy. Na tom pražském mostě, tancovalo koště, já mám p..... na dvě půlky, čekám až mi sroste. Ten vulgarismus jsem raději vytečkoval, abych nepopudil redakci. Strýc byl šprýmař až do své smrti v jeden a devadesáti letech.

Nikdy jsem jí nepěstovala, asi se poohlédnu.

U nás rostla na pražským …

Já tu písničku znám z dětství a zpívali jsme: Na tom prašným mostě....

Mně tedy rozmarýna přežije zimu za oknem v chladnějším pokoji úplně v pohodě. Na jaře ji zase vystrčím na balkon.

No právě, zimu nepřežije, ale léto by jí na mé zahradě líbilo. V zimě jí ty správné podmínky nedám..

Rozmarýna roste hodně ve Středomoří. V Chorvatsku rostla přímo před hotelem ve vyšších keřících. Mám ji také doma v truhlíku, ale jen maličkou.

Právě, nebo spíše právem, zřejmě díky své symbolice, nám kvete ve verandě za oknem :-)