Mé útlocitné já

25. 2. 2019

Hodnocení:

(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 25.2.2019 16:52

Hezký příběh. Já bych určitě také nezaváhala a vyběhla i v županu..

Hana Rypáčková 25.2.2019 14:51

Ta fotka vypadá jak můj vypraný pes...

Dana Puchalská 25.2.2019 14:24

Hezký příběh, já bych šla taky.

Marie Faldynová 25.2.2019 13:52

Být soucitný a vyhovět partnerovi je hezké, určitě s těmito vlastnostmi máte i lepší zkušenosti!

Naděžda Špásová 25.2.2019 13:36

Jano, nic si z toho nedělejte, já bych udělala přesně totéž. A můžu vám prozradit, že můj muž by šel i dneska. Útlocitnost je vlastnost, kterou už dnes moc lidí netrpí. :-)

Zdenka Soukupová 25.2.2019 13:09

Tyhle milé příhody ze života vždy potěší. Někdy ovšem až s odstupem času...

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce