Povídky z totalitního letiště - poslední
Ilustrační foto: pixabay.com

Povídky z totalitního letiště - poslední

21. 2. 2019

Vracím se po mnoha letech zpět - s poslední povídkou z totalitního letiště

Jirka Vrchlík jako „zimní houslista na ledě“ :

Asi všichni máme zakódované určité schopnosti, pohybové, vědomostní, hudební atd. Jednou z nich je schopnost odhadu různých situací, dějů, tedy i doby jejich trvání. A tak jsem si v této souvislosti vzpomněl po mnoha letech na další, již ale poslední příhodu Jirky Vrchlíka.

Jako zástupce náčelníka padákové služby 5.stíhacího pluku měl před a při každém plánovaném létání určité povinnosti  v tzv. „teplušce“, to byla budova na východním konci letiště, kde se připravovali piloti před letovými akcemi a odpočívali mezi svými jednotlivými lety. Tam Jirka kontroloval správnost transportního zajištění připravených zabalených brzdících padáků speciálním zajišťovacím systémem, který se deaktivoval až po instalaci brzdícího padáku na patřičné místo v ocasní části letounu, včetně jejich dokumentace. Aby se tam dopravil z padáčkárny,budovy, umístěné asi 200 m stranou od startovací plochy téměř na  druhém konci letiště, musel absolvovat vzdálenost přes půldruhého kilometru. To Jirka, jako sportovec tělem i duší, řešil celoročně na svém obstarožním již kole s řídítky poměrně dost úzkými, zvanými „berany“, projetím okolo stojánky naší 1. letky v západní části letiště a pokračoval okolo řídící věže a stojánek 2. a 3. letky až k již zmíněné teplušce na zcela opačném konci letiště.

Jednou v zimě, jak bylo jeho zvykem, vyjel okolo 1. hangáru a tak jako jako vždy projížděl zadní částí stojánky za celou řadou zaparkovaných letadel Mig 21MF, chtěl tak učinit i tentokrát. Jen na upřesnění a uvedení čtenářů „do obrazu“, na samém, tedy levém konci naší stojánky měla v rohu nějaká stavební firma umístěnou svoji asi 12-14 m dlouhou maringotku s nářadím a potřebami pro terénní úpravy. Ta maringotka byla  asi 8 m od zadního okraje betonové plochy, tedy na úrovni zadních částí letadel, takže vzniklým volným pásem po celé délce stojánky za letouny bylo možné projíždět. Jak bylo zmíněno, bylo to v zimě, myslím koncem ledna, a díky teplotním změnám noc/den se prostor za letadly neošetřoval, takže tam byla tzv. ledovka. Jirka, který nikdy nejezdil jen tak jako po lázeňské kolonádě, jako vždy šlapal naplno a jeho zvykem, snad až letištním rituálem, bylo, že než zajel do prostoru za maringotkou, stačil na nás zavolat „čao, letci“, pustil řídítka, napřímil se na sedačce a volnýmu rukama nám „zahrál na housle“,takové to farizejské gesto, že jede a je všecko O.K.. My jsme mu jen zamávali, a jak zmizel za maringotkou,  během dvou vteřin zase vyjel a halekal na nás kde co. Tentokrát jsme ale čekali marně, nevyjel! Jak se  v rychlosti vracel na řídítka, se jednou rukou minul a na tom náledí šel okamžitě k zemi. Jak jsme byli odhadem času zvyklí, že za vteřinu-dvě vyjede a nevyjel, už jsme tušili, že je zle. Asi za nekonečné tři minuty vyšel s kolem poněkud deformovaným směrem zpátky k padáčkárně, obě ruce i obličej zkrvavený a nepochybně značně otřesený. Po týdenní pracovní neschopnosti se sice na letiště ke svému zaměstnání vrátil, kolo opravil, řídítka „berany“ vyměnil za klasická široká , ale přesto už nám nikdy „na housle“ nezahrál, prý, aby to nedopadlo ještě hůř. A tak to asi bude již o Jirkovi všechno.

Snad jen pozitivní dovětek o Jirkově kariéře, že po zvládnutí důstojnických zkoušek to postupně dopracoval u jiného pluku až do hodnosti podplukovníka  a dokonce do funkce náčelníka padákové služby armády.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Letce jsem vždycky obdivovala, považuji je za odvážné muže. Pády na kole a ještě ke všemu na ledovku to bývá nebezpečné s padákovym do skokem měl určitě bezpečnější dopady. :-)
Zuzana Pivcová
Pozitivní vztah k letištím všeho druhu mám vlastně celý živoť, ať už to bylo Svazarmovské nebo vojenské nebo všechna mezinárodní, kterými jsem procházela. A služba tam musela být pro muže zajímavá, třebaže to asi dost kazila tehdejší vojenská doba.
Jana Šenbergerová
Přečetla jsem poslední a zjistila, že mi unikly ty předcházející. Muži rádi vzpomínají na vojenské legrácky, i když při nich někdy šlo doslova o život. Váš Jirka měl štěstí, že nakonec všechno dobře dopadlo.
Naděžda Špásová
Omlouvám se, ale tohle jsem nepochopila.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?