Svatební cesta a vzpomínka na mého milovaného manžela

Hory dovedou překvapit! Ale pak je na co vzpomínat!

Dojemné a krásné. Ta klidná a laskavá povaha pana manžela, láska k jeho křehké bytosti, odvážný a klidný muž, který miloval. Krásná vzpomínka.

Díky za vzpomínku na vaši svatební cestu.

Milé povídání..

Moc hezké čtení. Děkuji. Tatry bývají zrádné v každém ročním období...

Ať se Vám život žije dobře.

Moc ráda jsem si váš svatební cestovní zážitek přečetla. Ano láska dělá divy ,kdo ví zda by to člověk sám zvládnul a tak to chodí i v životě, lehká cesta se střídá s méně schůdnou. Před třemi roky jsem byla s přítelem na Sněžce šli jsme pěšky a těsně před výstupem nás zastihl silná bouře nebylo vidět na krok mokří až na kůži nazpátek jsme šli po polské straně do Malé Upy a došli jsme vyčerpání ale šťastní že jsme to zvládli . Alenko hodně člověk unese. Přeji šťastný život.

Krásné vyprávění. V roce 1980 na jaře jsme se vzali s mým manželem. V létě jsme jeli na dovolenou do Tatranské Lomnice, ale takový zážitek jako pí Alena nemám. Hned třetí den jsem onemocněla střevní virózou, ale po pár letech jsme se na to samé místo rádi ještě jednou podívali.

Hezké vyprávění. Domnívám se, ale nejsem si jistá, že jste šli Priečným sedlem. / řetězy/Tam jsem šla kdysi od Terryho chaty, ale to bylo hezky..

Při čtení jsem si prožila i napětí, pěkná vzpomínka.