Proč je důležité plánování v seniorském věku

To jsou zase rady, děláte z nás už blbce?

Tentokrát se shoduji s paní Věrou H. Tři slova nemám vůbec ráda: rezervy, evaluace a plánování. Možná jen proto, že jsem je měla "na talíři" po většinu svého života. A všechno se časem může přejíst. Dávám přednost slovu možnost. Mám-li ji, snažím se ji využít, je-li pro mě lákavá. Ostatní možnosti ráda přenechám jiným.

Plánování! To by byl konec! Dělám to, co musím udělat. A co se týká mých zájmů a koníčků, dělám to, co mne napadne a kdy mne to napadne. Je to hezké, snažit se v sedmdesáti naučit cizí jazyk, ale jde to ztuha, ale jde do snáze, než chtít se v sedmdesáti naučit jezdit na kole nebo na bruslích. Kdo celý život nečetl, po sedmdesátce nezačne, kdo nebyl zvyklý studovat, taky už těžko začne. Ta činnost, ta podnikavost, s tím se člověk narodí. A co se týká té turistiky, 6 000 kroků x 0,5 m/1 krok= 3 000 m= 3 km. Denně chodím pěšky nebo v létě na kole mnohem víc kilometrů, ale to jen díky tomu, že se tak pohybuji celý život. Pokud budu mít nemocná kolena nebo kyčle, asi mi to tak rychle nepůjde. Plánování. Jéžišmarjá, před třiceti lety bylo zrušeno plánované hospodářství a teď si zavedeme plánovaný život v penzi?

Do plánování zahrnuji každý týden aktivity související s íčkem. V posteli trávím čas i v poloze sedmo - u notebooku. Důvěru v sebe zatím neztrácím, naopak posiluji.

Ano, je dobré, mít pořád nějaký cíl, co chci, co mohu, co zvládnu. Teď jsem si zapsala do diáře, kdy začnou kvést hlaváček, sasanka, bledule, orchideje a další, abych mohla navštívit jejich stanoviště a kochat se :-)

Určitě jsme se všichni plánováním v našem životě zabývali, všichni to tedy známe a měli bychom v tom pokračovat. Když si naplánujeme činnost na zítřejší den, je pravděpodobné, že alespoň větší část splníme. A to znamená, že nezůstaneme ležet v posteli, i kdyby se sluníčko schovávalo celé dny.

Dobrá rada nad zlato, jen aby ten skutek moc rychle neutek. :-)