Změnit se z pesimisty na optimistu? Jde to, jenom to musí člověk sám chtít

Kdykoli se potkám s pesimistou, mám pocit, že se sám napasovat do pózy, ve které mu je dobře a ve které si doslova libuje. Na tom, že vstanu ráno do práce, něco se mi tam povede a mám sevt ní možnost vrátit do klidného domova, není vůbec nic zajímavého. Známá šla do důchodu při první možné příležitosti. Když začala situace s koronavirem, začala krom jiných pořadů v TV sledovat pečlivě i toto zpravodajství. Dva roky zřejmě nevytáhla paty z baráku, protože autobus i nákup bere jako nebezpečí. Mluvit s ní o čemkoli je poměrně těžké, protože její svět je dvorek, kuchyň a gauč u televize. Říct, ji, že šel člověk na barvení a ostříhání, ihned se mu dostane kázání o zbytečném a nebezpečném kroku. Argument, že chodím denně mezi lidi, smete se stolu slovy, melas jít do důchodu dřív jako já. U ní je špatné, že půjdu, jak mi vyměřili a ne při první příležitosti. Jenomže mé práce baví a nemůžu za to, že ji ne...

Žít s pesimistou je únavné. Předělat ho na optimistu podle mne nejde, Já sama se můžu rozhodnout vidět svět z té lepší stránky. Je to zdravější a spousta toho, s čím si děláme starosti nakonec dopadne líp.

Takový jackpot ve Sportce to by byl slušný důvod ke změně na optimistu :-)

Vzhledem k tomu, že jsem až do teď spíš pesimista, optimismus vykoukne jen občas, tak si myslím, že změna už mi nehrozí. Po volbách nás nic pěkného nečeká, důvod k optimismu opravdu nebude.

Pane Mikušo, měl jste momentálně smůlu, to se může stát každému, a není divu, že to přinese chvilkové pesimistické naladění ... Ale vše se jistě vyřeší k vaší spokojenosti a "blbá nálada" bude ta tam ...

I optimista je jednou dole, jednou nahoře a faktem je, že pesimista to "dole" lépe snáší. Mám vyzkoušené. Dost dlouho jsem byla pesimistkou a když se něco sr..., nikdy nezůstalo při jednom.

WIKI: "Běžně se užívá označení skeptik pro osoby, které: mají nedůvěřivý postoj nebo smýšlení o všech nebo specifikovaných věcech, tvrdí, že pravdivé poznání je nemožné, všechno soustavně kriticky posuzují."

Já jsem skeptik a tak mi to vyhovuje.

Martine, můžete být v klidu, přesedlala jsem na koloběžko-turistiku nezávodně. Že Vám ale ten "můj" závod nejde z hlavy. Je to optimismus, že ho máte stále v hlavě, nebo pesimismus, že ho z hlavy nemůžete dostat :-) :-)

:-) Připomínka výroku W. Churchilla je případná, průsery jsou mi pravidelně k lecčemu příležitostí, ale za optimistu se nepovažuji, respektive se optimistou necítím, protože řešení zůstalo při průseru povinností. Snad se tím připomíná, že protiklad pesimismu a optimismu je umělý a mělký a že síla vnitřní sebejistoty je jinde, mimo nás. Připomínají nám to například silně věřící, kteří při zdánlivém optimismu mají vztahově k člověku velmi daleko a vesele vám přiznají, že nejsou žádnými humanisty. Mimochodem, staral jsem se několik roků o vietnamskou partu a nevědomky jsem sklouzával k netečnosti... :-)