Jan aneb Bylo nám něco kolem dvaceti

V té době mi bylo málo let, než abych to mohla nějak intenzívněji vnímat. Doma se přede mnou moc nemluvilo, to až mnohem později. Zrovna jsme s pár spolužačkami skončily v kulturáku rytmikou, když jsme zahlédly u šatny puštěnou malou telku a u ní hlouček lidí. Nakoukly jsme a tam vysílali přímý přenos umírajícího Jana Palacha. Bylo to hrozné. Chudák jeho matka... Dnes jsem na Václaváku nasvítila světýlko a prohlédla výstavu o Palachovi a dalších, kteří podobným způsobem dobrovolně ukončili život.

Pro mě to byl šok. Dozvěděla jsem se to v Londýně z novin. je to velmi bolestivá vzpomínka.

To je ale rukopis dvacetileté, právě tak jako její zážitky.

Děkuji, Zuzko, za tuto citlivě prožívanou vzpomínku. Studoval jsem tehdy v Praze a pamatuji si na pendreky i slzný plyn při našich demonstracích. A také jsem nakonec o většinu materiálů z té doby nějak přišel, asi to zavinilo mé časté stěhování. Občas lze něco koupit v antikvariátech. Mimochodem, máš sympatické písmo - (někdy Ti pošlu grafologický rozbor, byl to můj koníček).

Velký čin, ale co jeho maminka, chápala to také tak ??

Zuzko, díky za vzpomínku. Vím, že jsme to tenkrát vnímali velmi intenzivně. Dnes mi připadá neuvěřitelné, že ve 2. polovině 20. století byl mladý člověk takového činu schopen.

Tichá vzpomínka pro odvážné a nezapomenutelné.....Dík!

Také na tuto dobu vzpomínám. Chodila jsem na střední školu do Šumperka, odkud po upálení Palacha odjelo pár studentů, zástupců všech škol, do Prahy protestovat. Mezi nimi byl i Jan Zajíc, toho jsme prožívali velmi. Vše nám podrobně vylíčila naše spolužačka Květa, která tam byla s nimi. Když jsem v Praze, vždy se u jejich pomníčků zastavím, na ně se nesmí zapomenou.

Zuzko, děkuji Ti, také vzpomínám.

Zuzko, moc pěkný vzpomínkový článek, také mne zamrazilo, když jsem se o Janu Palachovi dověděla. Byť mi bylo teprve 16 let. Stejně tak vzpomínám, když bratr, studoval v Šumperku železniční průmyslovku, přijel domů uprostřed týdne. Jan Zajíc byl jeho spolužák. Škola asi nechtěla mít nic společného s nějakými rozbroji nebo demonstracemi, a proto je všechny poslali domů. To jsou události na které se nedá zapomenout. Díky za pěknou vzpomínku...