Příběh na 50 slov: I takové jsou

12. 12. 2018

Jsou spolu a přitom každý sám. Někdo sleduje televizi, jiný je ponořen do vzpomínek, další chrápe s otevřenými ústy. Na stolcích hrnky s čajem a talířky s pečivem. Po slabě osvětlených chodbách občas někdo rychle přejde nebo se šourá nachýlená postava. V rohu stojí ozdobený stromeček. Jsou Vánoce v nemocnici.

Moje poezie

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 12.12.2018 19:06

Děkuji vám. Možná mě inspirovala kontrola na Bulovce. A taky jsem na návštěvy do nemocnice chodila. Za 20 minut bylo hotovo. Úsporné vyjadřování mi vyhovuje. V DS se o zábavu jistě starají.

Dana Puchalská 12.12.2018 18:57

Nemocnice a vánoce v ní, jsou moc smutná kombinace.

Marie Novotná 12.12.2018 17:26

Již pátým rokem budu toto sdílet s pacienty. Na chodbě pustíme televizi, kde určitě zahrají nejednu koledu, možná si ji i zanotujeme. I nemocnice může navodit kouzlo vánoc - v rámci možností. Diky za 50slov.

Hana Rypáčková 12.12.2018 14:22

No Jarmilo, to bylo smutné. Věrko, výstižné. Myslela jsem na domov důchodců, ale tam by se asi postarali o zábavu

Jarmila Nedvídková 12.12.2018 13:06

Jejda to mně rozesmutnilo. Vzpomněla jsem si jak před mnoha lety jsem jezdila skoro 50 km za dcerou, která v adventním čase byla po těžké operaci v Bohunicích v Brně. Ležela 14.dní na JIP a 22.12. ji přendaly na pokoj. Štědrý den jsem probrečela doma, to mi nejel žádný spoj, a druhý den zase v mrazivém počasí jela za ní. Celý prosinec bylo víc jak mínus dvacet stupňů. Dobře to dopadlo, přežila. Po novém roce ji pustily domů.

Eva Mužíková 12.12.2018 12:43

Úplně tu situaci Věrko vidím...

Jitka Hašková 12.12.2018 11:40

Naštěstí mě to nepotkalo. Před 41 lety den před Vánoci pustili domů. Může se to stát i mladému člověku. Mě bylo tenkrát 33 a do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli si mě tam nenechají, při tom jsem byla už skoro 2 měsíce na žloutence, kde nikdo tenkrát nebyl pod 3 měsíce.

Naděžda Špásová 12.12.2018 11:32

Tohle mě, doufám, nikdy nepotká.

Hana Nováková 12.12.2018 11:23

z konce života, smutné, ale krásné a hlavně mě zaujalo 50 slov - výstižné

Zuzana Pivcová 12.12.2018 11:11

Ano, Věrko, je dobře, žes to připomněla. Stačí 50 slov, možná i méně, aby vyjádřila tu často smutnou realitu. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek