Nový trend: Nekupovat hračky

Nevím, jestli je nejlepší nápad vůbec nekupovat hračky, ale na druhou stranu asi proč ne. Každopádně my se snažíme to nějak balancovat a kupovat hračky, kterými se děti zabaví a zároveň rozvíjí například jejich motoriku. Takové jsme našli třeba u Antonieema ( https://www.antonieemma.cz/ ) , kde jsme jim pořídili průlezku do pokoje, jednak je to jen ze dřeva a jednak se alespoň trochu víc zabaví.

Myslím si, že je to hodně subjektivní názor, zda vybíráme nebo nevybíráme ty správne hračky pro naše děti. Podle mě si každý rodič myslí, že vybírá pro něj to nejlepší a na tom asi nikdo nic nezmění. My tedy, když už jsme u toho, vybíráme hračky pro naše špunty na https://www.deti-hracky.cz a jsou tedy asi také spokojení :-)

Anna Dudková to vystihla velmi dobře, nenapsal bych to lépe. Ještě dodávám , že odmítám hračky zbraní, neznám jejich přínos. Nejvíc mně zklamala v životě firma Lego, která v poslední době docela propadá propagaci násilí ač její zakladatel přísně dbal na tzv. mírovou stavebnici.

S trendem souhlasím. Mame male dítě, dvoje prarodice, tetu a stryce.od každeho max 1 hračku. Jinak prakticke darky. Veci na sport, případně babička přispěje na kurz plavání. Myslim,ze tohle maly ocení az bude větší. Rozhodli jsme se tak s manželem po te, co uz par let vidime,jak hracky synovce a netere bavi tak měsíc, některé sotva par hodin.. Panenky, auta, plysaci..ani nevědí,ze to. kolik toho mají.

Uz podruhe maji nasi nejmensi jedine prani najit pod stromeckem tekouci pisek, lonska davka byla pro ne malo. To prani mi vyresilo spoustu starosti s darky pro ne.

Přidám pohled z druhé strany. Měla jsem jako dítě skoro před půl stoletím tolik hraček, že známý ze západního Německa tvrdil, že tolik nemá žádné dítě u nich v regionu. Neříkám to proto, že se chci vytahovat, ale že není tak docela pravda, že haldy hraček jsou až dnes. Jistě, někteří spolužáci dostali punčocháče a penál. Smutné Vánoce měli. A představte si, že jsem si se všemi hračkami i stavebnicemi hrála, někdy na střídačku a někdy se dalo vystavět ze všecho nějaké město, škola apod. Stejně byl "zavalen" hračkami i náš syn, mnoho jich bylo po mně a vyhrál si s nimi stejně, jako předtím já. Prach na ně sednout nestačil. Rozbil minimum a mnohé čekají v krabici na dalšího pokračovatele. Co je ale nejzajímavější, to je právě minimum rozbitých hraček, kdežto leckteří moji spolužáci či synovi kamarádi dostali k pod stromeček či k narozeninám hračku, jedinou, kterou strašně chtěli, a za týden se válela na zahradě, kde na ni pršelo, nebo byla rozbitá. Co tím chci říct? Že především záleží na tom, jak děti vedeme, jestli si věcí váží a také je umí využít. Když jim dáváme hračky, jen abychom trumfli sousedy nebo babičky mezi sebou, je to špatně. Musíme je naučit si s nimi i hrát. Nesouhlasím s trvzením, že se špalíčky si dítě vyhraje líp, než s normální hračkou. Vždy záleží na tom, co zrovna vidělo či četlo, co chce kopírovat nebo rozehrát. Hrála jsem si s knoflíky nebo písmenky stejně, jako s téměř dokonalou hračkou stejně. A u té dokonalé mě, přes všechnu fantazii vadilo, že třeba panenka nemůže otevírat pusu a autíčko dveře.

ANO hraček opravdu hodně nechápu proč?? stejně se hrát se všema nejde

Konečně, ty tuny hraček u vnoučat mne vždy vyděsí.

V článku se nepíše o tom, že by babičky a dědečkové dávali za hračky tisíce, ta věta je o rodičích. A to je fakt. U mých malých vnoučat vládne lego. Mohla by si hned otevřít prodejnu s legem. Ale na druhou stranu, co z toho všeho umí postavit je neuvěřitelné. Nejdříve postaví tu věc podle návodu, pak to rozeberou a staví podle fantazie. Žádné kusy na výstavku aby na ně sedal prach, pořád se staví. Je těžké jim koupit něco jiného. Vnouček je knihomol, ale i tady je problém. Já myslím, že to prostě přeháníme v kupování dárků a že jsme cestou někde ztratili to kouzlo Vánoc.

Bohužel mám dojem, že dnešní děti už nebaví ani knížky. Pořád jen zírají do mobilů. Moje vnučky to tedy mají alespoň časově omezené. Hračky letos už také nekupuji, ten nápad s výletem se mi moc líbí.