Obyčejný život

Přečetla jsem, dosti dobře reagovat nedovedu. Články tohoto druhu bych dohromady dát nedokázala, obdivuji každého, kdo to dokáže..

Pojem obyčejný život mi nic neříká, neboť žádný život není obyčejný, ale pro každého jedinečný,plný vzruchu , lásek a úspěchů. Každý žije Svůj život a záleží jen na něm , jaký bude....

Jano, také nevím, ale wikipedie říká toto: Druhy myšlení/ 2. Abstraktní (teoretické) předpoklad je vyšší úroveň myšlení člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy. Nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů v dospělosti převažuje abstraktní myšlení pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby Př. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí

Děkuji za zpětnou vazbu. Vaše příspěvky vyprovokovaly k zamyšlení mě. Dokonce přemýšlím, proč jsem použila slovní spojení "zpětná vazba". Nedá mi to, a jdu nakouknout do wikipedie, jestli nejsem náhodou příliš mimo, ale zdá se, že ne. Stojí tam toto: "Zpětná vazba je proces v komunikaci, při kterém příjemce sdělení shromažďuje informace a následně je vyhodnotí. Obecně řečeno se jedná o výměnu informací. Zpětná vazba posiluje činnost jednotlivce i týmu a zvyšuje produktivitu práce." Více než o produktivitu práce mi ale jde o porozumění. Nakonec i díky diskuzním příspěvkům nepřijde ani produktivita práce tak úplně zkrátka. Věrko, z hlediska jazykového jde nepochybně o zobecnění. Já ale vnímám jednotlivé lidi jako součást "lidstva". Ještě jednou všem děkuji za to, že šli s kůží na trh a napsali svůj názor na můj názor. Jen přemýšlím, v čem vnímáte abstrakci. Věrko, budeš-li odpočívat vědomě, budou tvé buňky pracovat radostněji, jsou na tvém občasném odpočinku závislé. :-)

Jani, moc hezky napsané a souhlasím s tím, že tělo je v pohybu i ve spánku. Já se totiž většinou ráno probouzím, jako kdybych běžela maraton, nebo skládala metráky uhlí. A že mizí lidství, je bohužel taky pravda. :-)

Jani, kolikrát já už si vzpomněla na e-mail, který jsi mi napsala o jednom Tvém pobytu v nemocnici, o zkušenosti s jednou paní. Po podobných zkušenostech už raději tak často "s kůží na trh" v tomto smyslu nechodím :-)

život, krátké, obyčejné slovo, ale co se vše za nim skrývá a jak se dá na něj dívat.Vy jste to Jani pojala dosti s abstrakcí, ale i tak se dá dívat na život. Každý si žije svůj život a to v dobrém i zlém. Vše člověka dostihne, ničemu neutečeme. Není dobré žít vlastní život podle vzoru jiných. Protože každý z nás je jedinečný a vyjimečný. Netřeba mrhat silami za honbou podobat se někomu jak píšete VIP. Síly se dají využít ke zlepšení a zkvalitnění především našeho života.

Jani, tvá zamyšlení se mi líbí. Jen bych byla opatrná s tím zobecňováním: „zhlížíme se…, rádi bychom patřili…“. Protože jistě ne všichni. Např. já. A ty asi taky ne. (Jinak bys to nenapsala.) A znám i další. Že jsem celá v pohybu, i když ležím, mě nikdy nenapadlo. Teď nevím, jestli ještě budu schopna úplně odpočívat, když si na to vzpomenu. :-)

Obyčejný život většina lidí vnímá, prožívá a snaží se přidat nějakou hodnotu, ne vždy materiální, ale citovou. Snaží se vtisknout do šedi všedních dnů vlastní empatii. Článek mě zaujal, provokuje mě, nutí k zamyšlení, ale nevím jak splynout s autorčinou myšlenkou nebo posláním. Je to pro mě příliš abstraktní.

Život je nejen barevný, ale u mně je přímo s t r a k a t ý. Ano Jani.