Moje krabice s angličtinou
Foto: autorka

Moje krabice s angličtinou

21. 11. 2018

Při úklidu jsem našla zapomenutou krabici se sešity, výtisky a učebnicemi, s kazetami a cédéčky. Co s tím?

Samozřejmě jsem se chtěla naučit světový jazyk po pádu železné opony. Vnoučata měla už od první třídy angličtinu, pustila jsem se do díla jako samouk. Využila jsem každou učebnici, která byla k mání, a zvukové nahrávky. Hodně mi pomáhal počítač. Tam jsem našla senzační články Help For English, kde byla i zvuková výuka slovíček a gramatiky. Popsala jsem několik sešitů dialogy v různých situací, nákresy s popisy, taháky k učení slovíček v každé volné chvíli. Jak vnoučata odrůstala, byly to hezké chvilky s četbou a překlady, s hraním si na různé situace. Předháněli jsme se navzájem, kdo rychleji zareaguje, a byla při tom spousta legrace. Začínala jsem za nimi zaostávat. Hlavně ve výslovnosti. Sháněla jsem Penquin Readers, světově známou literaturu ve zjednodušených verzích, známé příběhy uzpůsobené věkovým kategoriím i na různé jazykové úrovni. Ke každé kapitole byly otázky a doplňovačky s kvízy. Děti se mohly přesvědčit, zda porozuměly textu. Na konci knihy byl i slovník neobvyklých slov. Záhy se tyto knihy objevily i v místní knihovně. Četba knih je opravdu bavila a pomáhala jim i ve školní výuce.

Vzpomněla jsem si na knihu Anne of the Green Gables (Anna ze zeleného domu), ta byla velmi oblíbená, nebyla ve zjednodušené verzi, muselo se pracovat se slovníkem. Děti ji hltaly a odhadovaly slova, vůbec jim nevadilo, že čtou o době dávno minulé..

Tak jsem si vše prohlédla a zase nastrkala do krabice. Třeba se mi to ještě hodí pro Honzíka nebo Valinku. Na ně škola teprve čeká.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dagmar Bartušková
Jsem věčný student AJ. Slovníky, CD, učebnice, to mě neustále obklopuje. Ale kde vzít čas a mnohdy i chuť...
Jitka Caklová
Na ZDŠ jsem chodila na zájmový kroužek němčiny. Díky rodičům, hlavně mamince, která měla ve škole němčinu povinnou, mi šlo učení docela dobře. Třeba, díky Hanče a diskuzním příspěvkům, začnu uvažovat o "oprášení", časem zanešených, mozkových závitů :-)
Elena Valeriánová
Hanko, hezké vzpomínání a smekám před tebou, jsi cílevědomá. Já jsem měla angličtinu v 8. a 9. třídě jako nepovinný předmět. Je až kupodivu, že mi nějaká slovíčka v hlavě zůstala dodnes. Dvě mladší vnoučata chodí do anglické školy. Když začal vnouček chodit do první třídy. Přišlo i na vyučování angličtiny. On byl učitel, dědeček a babička žáci. Já jsem se svými znalostmi uspěla a dostala jsem jedničku. A dědečkovi, který neuměl anglicky ani slovíčko, pan učitel řekl: dědečku, měl bys dostat pětku, ale já tě mám rád, dám ti trojku. Bylo to milé.
Alena Tollarová
Vadí mi, jak jsem za hranicemi nemožná a obdivuji každého, kdo se pustil do studia cizího jazyka. Zkusila jsem oprášit svou středoškolskou a dávno zapomenutou němčinu před 5 lety. Chodily jsme do kurzu 4 a docela mi to šlo. Jenže po roce jsem zůstala sama a kurz se zrušil. Učebnice mám schované. Sice bych šla najisto, ale ...
Jitka Caklová
Hani, pěkný nález, při kterém jsem si vzpomněla na svoji chuť a snahu naučit se světový jazyk. V té době chodil syn do sedmé třídy a zatím co on se vypracoval přes státní zkoušku k perfektní angličtině ve svém oboru, číslicová řídící technika a dál se vzdělává, tak já jsem záhy skončila u "Hello, Jarry, how are you? I'm fine and how are you?". Pravda, sice "trochu" málo, ale pamatuji si to do dnes :-)
Eva Mužíková
Před každým, kdo se přinutí učit cizí jazyk jako samouk smekám.
Věra Ježková
Po čtyřletém studiu ruštiny a němčiny na VŠ a následném částečném angličtiny tamtéž jsem měla doma jazykových učebnic víc než dost. Hodily se mi i v době, kdy jsem byla zaměstnaná. Několik jsem jich po mnoha letech vyhodila, loučení bylo těžké. Ale hodně jich ještě mám. Je hezké, že sis ty své ponechala pro vnoučky.
Naděžda Špásová
Mám to podobně. Nejdřív jsem byla samouk a po revoluci jsem chodila na kurz angličtiny. Bylo to několik let a trochu mi v tý hlavě zůstalo, takže výslovnost mi celkem jde a semtam si i něco přeložím, ale když se nemluví, tak ty znalosti jdou k šípku. :-)
Alena Vávrová
Jsi dobrá!
Libor Farský
Haničko, mrkni se do rubriky "inzerce". Mohl bych Ti poslat seznam.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.