Štěstí jako předmět výzkumu

Abychom vědcům nekřivdili, i o štěstí jsou nové poznatky. Zjistili, že naše pocity jsou řízeny biochemicky. Záleží na hormonech dopaminu, serotoninu a jiných, jak se cítíme. Při jejich dostatečném množství máme pocit pohody, když je jich v mozku nedostatek, přijde deprese.

Vědci z Harvardu už konečně zjistili, co je štěstí? Adolf Heyduk je předběhl: Štěstí, co je, štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá. Filosofové různých národů hledali štěstí po staletí a většina jich přišla, někdy až na smrtelné posteli, na to, každý zjistí, že měl štěstí, až už ho nemá. Absolutně šťastné lidéjsou: malé děti a blázni. To bylo v nějakém českém filmu.

Jaké si to uděláš, takové to máš .

V jednom ze starších českých filmů se objevuje hláška " štěstí, co je štěstí - muška jenom zlatá, muška jenom zlatá". A nebyli k tomu potřeba ani vědci z Harvardu

Dost nechápu, jak mohl být Robert Waldinger jedním z autorů výzkumu, když se narodil v roce 1951. Nicméně vím, že podobná studie probíhala od roku 1921 pod vedením Lewise Termana a je známa pod názvem Termanova studie životního běhu. Dlouhodobým sledováním 1500 nadprůměrně inteligentních žáků a žákyň z kalifornských škol narozených kolem roku 1910 dospěla k podobným výsledkům. Pesimisté z něho vyšli hůř.

Vědcům z Harvardu trvalo téměř osmdesát let, aby zjistili, co je štěstí. Celý život jsem byla v jakési ulitě a pouhé čtyři roky na tomto skvělém portálu mi stačily k tomu, abych poznala, že jsem opravdu šťastná.