Fotoreportáž: Splněné přání

Nadi. paráda. Článek jsem četla už v Jizerkách, ale jen na mobilu a dneska jsem si vychutnala i fotky. Houbičky rostou, ovšem poslední dny pořádně mrzlo, tak už nebudou moc chutné a hlavně ne již jedlé. Jinak klid, ticho a krásu okamžiku, to mám také ráda a poslední 4 dny jsme si ho užili v Jizerských horách...Bylo tam krásně..

Ahoj a dík za upozornění na článek, Naďo. Ale i u nás houby rostly, ale tak o týden dřív, kolem dušiček. Mladí byli a donesli. Jinak toto místo u jezera (jakož i jiná místa) velice důvěrně znám, bere mě tam syn, má tam svoji soukr. plážičku. Bohužel letos byl v létě bez auta, jezdil tam jen na kole. Koukám, jak je to tam z toho letoš. sucha celé "zerzavé" ;-)) .

Ticho lesa na mě vždy blahodárně působí, na malou chvilku jsem se tam přenesla.. Krása. Díky!

Procházka a ještě i houby...

Po prohlídce tvých fotek je cítit klid a krása podzimu a houby to už je bonus. Moc pěkná procházka.

Na houbaření je krásné, že i když člověk nic nenajde, má se z čeho radovat. Z fotek je vidět, že jste si to užívali, a dokonce i něco našli.

Díky, díky všem. :-)

Naďo, co mi to děláš? Takové krásné vyprávění a fotky, když výprava do lesa, navíc podzimního, na houby je pro mě nereálná. Ve Starých Splavech jsme byli během VŠ na branném kurzu. :-)

Letošní houbařská sezóna v našem kraji byla opravdu žalostná. Našla jsem všeho všudy jednu muchomůrku a dvakrát po jedné bedličce. Ale ani mně to vůbec nevadilo, protože procházky lesem miluju. Koukám do korun i na zlaté listí, ale hlavně sleduji značku, protože jinak by mě už nikdo nikdy nenašel. Jezero určitě nezklame nikdy.

Také Ti rozumím, lesní ticho je bezkonkurenční. Když jdu na procházku, jsem ráda sama, bez lidí. Jen tak si krásu přírody zcela vychutnám. Výjimka byla společnost Bertíka...Povedlo se.