Foto: Mgr. Ivan Pokorný, Ing. Jiří Novák

"Tradice 1894" není jen pouhým názvem, je výrazem úcty k tradici předků

16. 11. 2018

Můj příběh

Autor: Hana Nováková

Hodnocení:

(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Nováková 20.1.2019 23:14

Děkuji všem, které se mnou prošly celou Tradicí a pokochaly se krásným interiérem, jistě byla na co pohledět..

Alena Vávrová 17.11.2018 13:47

Do Kolína jsme kdysi jezdili často a v době, kdy jsem ještě sbírala hrníčky, jsem v podobném obchodě několikrát byla. Netvrdím, že to byl tentýž. Hanči, moje řeč!

Hana Rypáčková 17.11.2018 09:53

Někdy si děvčata zajedeme do Kolína...

Věra Ježková 16.11.2018 20:08

Znám. Do Kolína vítám několikrát ročně. Hezké fotky.

Zuzana Pivcová 16.11.2018 19:59

Moc ráda jsem si to přečetla, děkuji. Vzpomněla jsem si na rodinné lahůdkářství Paukert na Národní třídě. Někdo tu o něm kdysi psal. Myslím však, že už zase neexistuje. Vždycky oceňuji rodinné podniky, ať už pivovar nebo prodejnu či restauraci, které s láskou provozují potomci někdejších majitelů. Třeba jedna malá cukrárna v Bechyni. Líbí se mi i rodinné fotografie na stěnách.

Jana Šenbergerová 16.11.2018 19:14

Krása! U nás máme obchůdek s dárkovými předměty v podobném duchu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá