Ilustrační foto: pixabay.com

Ořechový taneček

9. 11. 2018

Můj příběh

Autor: Marie Faldynová

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Caklová 13.11.2018 22:16

Umět tak krásně psát o svém životě a o svých prožitcích, to je dar. Děkuji.

Lidmila Nejedlá 10.11.2018 10:22

Maruško, hezký článek plný citlivého myšlení a rozhledu v životě.

Jana Šenbergerová 9.11.2018 23:46

Přečíst si něco tak hezkého v našem poblázněném světě je jako přiložit balzám na duši. :-)

Naděžda Špásová 9.11.2018 18:06

Maruško, my jsme letos ořechy dostali, jinak je máme na zahradě. Na procházku s kamarádkou není nikdy pozdě a nemusí to být zrovna na ořechy. :-)

Věra Ježková 9.11.2018 15:23

Hezké vyprávění, pěkně napsané.

Hana Rypáčková 9.11.2018 14:42

Maruško, přesně jsi to popsala. A já v ořechové aleji při takovém tanečku nastydla...A pak toho louskání...

Zuzana Pivcová 9.11.2018 11:39

Moc se mi to, Maruško, líbí. Samotný nápad a jeho ztvárnění včetně báječné češtiny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková