Tr.Rude-armady-1964-nas-dum. Foto: autor a archiv autora.

Jak šel čas na konci města Mladá Boleslav v letech 1964 a 2018

15. 10. 2018

Můj příběh Soutěž - Jak šel čas

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(4.6 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 15.10.2018 15:21

Čas se nedá zastavit, s tím nic neuděláme a jak se spojují dříve většinou poli oddělená sídla vidím u nás i jinde. Ale je dobře, že dům sice objaly paneláky, ale jako takový stojí pořád, je pěkně opravený a určitě se v něm i dobře bydlí. Hezké srovnání.

Hana Rypáčková 15.10.2018 13:54

Ale dům je zachráněn...

Naděžda Špásová 15.10.2018 13:21

Roky ubíhají a všechno se mění. Čas se nedá zastavit a někdy je to i dobře. MB jsme několikrát projížděli, ale moc si toho nepamatuju. Františku, za ty 2 hvězdičky opravdu nemůžu, prostě tam najednou byly. Má jich být *****.

Dana Puchalská 15.10.2018 10:05

Ráda jsem si Františkovu vzpominku přečetla. Ano změny v pojmenování ulic je kapitola sama pro sebe.

Zuzana Pivcová 15.10.2018 09:32

Moc hezké vyprávění. Také ukázka, jak se v minulosti neustále měnily názvy podle toho, jaká byla doba.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá