Propast mezi tím, jak seniory vnímají mladí lidé a jak se vnímají oni sami, se opět ukázala. Vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Rondo Data pro organizaci Sue Ryder, která mimo jiné radí seniorům v různých oblastech života.
Více než padesát dva procent lidí, kteří jsou v takzvaném neseniorském věku se podle průzkumu obává svého stáří. Zároveň z něho ale vyplynulo, že většina lidí, kteří už v seniorském věku jsou, vnímá své stáří pozitivně. Čtyřicet procent jich uvedlo, že si svého života v penzi doslova užívá. Devětadvacet procent řeklo, že se cítí stejně jako v mladším věku. Zároveň však čtyřiadvacet procent seniorů uvedlo, že se ve svém věku dobře necítí a že se obávají budoucnosti. Čtyřiačtyřicet procent seniorů podle průzkumu tvrdí, že se setkalo s nějakou formou diskriminace.
Když se tazatelé ptali lidí mladého a středního věku, co si myslí o seniorech, často odpovídali, že jsou podle nich nespokojení a většinou finančně špatně zabezpečení. Zároveň však nepadaly názory, že jsou zbyteční, ba snad, že by pro společnost byli přítěží.
Naopak, drtivá většina Čechů vidí podle tohoto průzkumu seniory jako obohacení společnosti, protože si uvědomují, že jejich zkušenosti mohou být mladším ku prospěchu v práci i v osobním životě. Pozor, to je hodně důležité sdělení, protože lidé vysokého věku si často myslí, že mladým nemají co říct, že jejich názory nikoho nezajímají.
„Sedmdesát čtyři procent Čechů považuje za největší hodnotu seniorů jejich zkušenosti, třináct procent moudrost. Pouze čtyři procenta Čechů uvedlo, že si myslí, že senioři nemají žádnou hodnotu,“ uvedl Tomáš Kučera ze společnosti Rondo Data. Tazatelé se také snažili zjistit názory společnosti na to, zda se senioři mají v případě potřeby kam obrátit s žádostí o radu, pomoc. „O finanční zajištění seniorů by se podle třiasedmdesáti procent lidí měl postarat stát,“ uvedl Tomáš Kučera.
Ještě více lidí si myslí, že by se stát měl starat i o sociální a zdravotní standart seniorů. Jen devatenáct procent dotázaných uvedlo, že by se o to měla starat především rodina. Výsledky si tedy tak trochu protiřečí.
Lidé si na jedné straně seniorů váží a mají pocit, že mají společnosti do dát, na straně druhé se tak trochu zříkají zodpovědnosti za ně. Každopádně si z tohoto průzkumu lze odnést mnohé. Optimisté řeknou, že jeho výsledky jsou skvělé, protože z něj vyplynulo, že mladá a střední generace se seniory počítá jako se zkušenými parťáky pro život. Pesimisté řeknou, že se jen potvrdilo, že si mladá a střední generace představuje, že senior patří do domova důchodců, kde se o něj stát kompletně postará, aby jeho příbuzní neměli pražádné starosti.
Takže si každý může vybrat, podle toho, zda je optimista či pesimista a podle toho, kolik mu je let. Protože ti mladí, se stárnutí bojí, ale ti, kteří už s ním mají zkušenost, velmi často vědí, že panický strach z něj byl naprosto zbytečný.
