Nespokojení senioři. Mýtus nebo realita?

Dobrý den, zatím ještě nejsem důchodového věku, naše báječná doba mi "přidala 8 let" aktivní činnosti. Ale k článku - každý píšete, že vlastně nespokojení senioři nejsou. Bohužel, mám dost jinou zkušenost. Starám se o maminku, která se špatně pohybuje a nemůže už pracovat na zahrádce - což jí moc bavilo. A tak z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsou. Ať udělám co udělám, vše je špatně. Snažím se jí stáří co nejvíc zpříjemnit, i když to není lehké, když chodím do zaměstnání a pak se ještě starám o maminku a celou domácnost. Cokoliv jí pořídím pro zlepšení jejího komfortu žití (zvýšená postel, lepší vyšší matrace, vařím zdravěji, pořídím jí větší ovladač na televizi aby se jí lépe ovládala,....) tak je to podle ní zbytečný výdaj, že tady už dlouho nebude a že jenom plýtvám s penězi. Když si s ní chci sednout a povídat, tak "příjemná konverzace" je o tom co dělám špatně, že nic nedělám a že vlastně tím že s ní sedím se jenom vyhýbám práci. Dcery si k babičce ani nechodí povídat, protože je hezky "rozebere" a ukáže jim jak jsou špatné, že za nic nestojí a tak dál. Tak se divte, že mám jiný názor na to, že by senioři byli spokojení. Nejsou a připadá mi že ani nechtějí být! Také potkávám ty, kteří jsou v pohodě. Ale není jich moc.

Pani Kosťunová áno. Umenie žiť je rozbiť kategórie, triedenie ludí nás ochudobnuje.

Souhlasím s příspěvky, lépe než paní Ivana Kosťunová bych to nenapsala. Ten příspěvek je stručný a zároveň výstižný. Možná, že je jen téma o seniorech vděčné.

Víte co je fajn ? Když vám ve stáří někdo dokáže pohladit bebíčko a ubezpečit vás , že to pro vás ještě nekončí.

Vadí mi, když se na důchodce mladší lidé dívají jako na vyžírky. Ti vyžírkové platili daně, zdravotní i sociální pojištění, když tito mladí lidé studovali, takže mají předplaceno. Na takové urážky by se mělo poukazovat a odsuzovat je. Společnost by se měla seniorů zastat, protože v dnešní době jsou ve společnosti slabší a zranitelnější skupina, zrovna tak jak děti. Je nás jednoduché přepadnout a okrást, protože nemáme tolik sil , ani takové příjmy, abychom se mohli obrátit na soud. A nevěřte tomu, že jsme všichni zakyslí a hádaví. Přece nejsme přes kopírák.

Ve svém současném věku se cítím lépe než ve čtyřiceti letech. A je mi úplně jedno, co si o mně jako seniorce myslí mladí. Stejně jako je jedno jim, co si o nich myslím já. Pokud se tyto odlišné světy setkávají na úrovni rodiny nebo známých, jistě se lépe poznávají, což je dobře.

Kdo je blbec v patnácti, bude stejný blbec i v devadesáti. U někoho se ty špatné vlastnost během života obrousí, u jiného naopak ještě více vyniknou. Většinou jsou zlí osamělí lidé - chybí jim blízkost nějaké milé osoby, pokud navíc nemají žádné koníčky, jsou nemocní, také často bez peněz, tak si svoji zlost vybíjejí na svém okolí. Ale já spíš potkávám hrubé, sprosté a protivné mladší lidi - ty obvykle žere závist, že nemají to, co jejich vrstevníci, jsou schopni závidět i nemoc. Ale taky je to stáří čeká...

Asi protože i v seniorském věku pracuji neznám "slasti" seniorského věku a v celku dávám zapravdu paní V.Halátové - zlý člověk nebude ve stáří žádný dobrák a babička od B.němcové musela být i v mládí hodná a pohodová žena. Spíše si myslím, že některé vlastnosti jako sobectví, lakomství atd. se více zdůrazní.

Pořád se dělají nějaké výzkumy, nějaké ankety, stále se lidi škatulkují. Kde jsou výsledky té ankety, že mladí si myslí, že senioři jsou ubrblaní a protivní? Kdo byl aktivní celý život, je aktivní i ve stáří. Kdo se hloupý narodil, hloupý zemřel, a protivných lidí je i mezi mladšími dost. Nedávno jsem šla z nákupu a potkala ženu, která má 87 roků. Tato paní žije sama a tak si ráda popovídá. Povídala mi o pravnučkách, o tom, co nakoupila, co si uvaří. Přistoupil k nám jeden z jejích sousedů, muž asi 45 letý a řekl nám, že on se dře, abychom my dvě mohly takto stát a "kecat" - jak se vyjádřil, protože nemáme nic jiného na práci, jen dostáváme důchody a ta stará paní, jak ta bude "vyžírat" jeho, pracujícího, když dostane těch tisíc korun, jak s o tom mluví. Nebudu popisovat, co uslyšel ode mne, paní byla zaražená a nezmohla se na slovo. Možná by bylo dobře, kdyby se s těmi neustálými články o seniorech hodných, či zlých, spokojených nebo nespokojených, přestalo na různých internetových stránkách psát. Už je to jako když mi můj děda vyprávěl ten vtip z doby Hitlera: Za všechno můžou židi! A vzadu se ozvalo: A kominíci! A proč kominíci? A proč židi? Neustálým psaním o seniorech se odvádí pozornost od jiných problémů - kriminalita, zdražování, kšeftování ve všem možném. Ta organizace Sue Ryder, na kterou se v článku odvoláváte, ta sídlí kde?

Já se nedivím, že někteří jsou tak nějak protivní, zastávám názor, že jim něco chybí, pohlazení, i to duševní, troška lásky, porozumění.To se dnes vytrácí, někdo by si i rád popovídal, nemá s kým, zvlášť pokud nechce slyšet samá negativa.Děti, vnoučata, už nemají tolik času a třeba i jiných možností k návštěvám, s vrstevníky už nemusí nalézt tu správnou notu.Ti, co nemají vůbec žádné koníčky, zířátko, jsou na tom ještě hůř, hypochondrům se každý vyhýbá.Další, co útočí je tzv. náš zákazník, náš pán, ale opak je pravdou, neustále někdo obtěžuje, dá se říct i vyhrožuje. Zdravotnictví, no, musíš xkrát na prevenci, i když to nepotřebuješ, nechceš.Pak jsou i nastupující stařecké zvláštnosti, každý má to své nastaveno jinak.