Zámek Sychrov: Od tvrze až k Nesmrtelné tetě
FOTO: Zdeněk Fiedler pro commons.wikimedia.org

Zámek Sychrov: Od tvrze až k Nesmrtelné tetě

11. 9. 2018

Při toulkách po Libereckém kraji by žádnému návštěvníkovi neměl uniknout Státní zámek Sychrov, který patří mezi národní kulturní památky. Leží 6 km od Turnova, anebo, chcete-li, zhruba 17 km vzdušnou čarou jižně od Liberce.

České i moravské zámky bývají často spojeny s některou z pohádek. Na Sychrově se natáčely hned dvě: Nesmrtelná teta a Zlatovláska. I když nebudete právě součástí filmu, jako v pohádce si na Sychrově klidně můžete připadat. Prohlídky probíhají v několika okruzích a nádherný park je k procházce přímo stvořen.  

O změny se zasloužili Francouzi
Na místě dnešního novogotického zámku stávala v 15. století tvrz. Tu vystřídal kamenný dům, v letech 1690 -1693 pak malý barokní zámek, který v roce 1740 koupil František z Valdštejna. Panství ale tehdy většinou sloužilo hospodářským účelům a v jeho prostorách bydlelo služebnictvo. Zásadní obrat, a to na celých 125 let, nastal koncem srpna 1820, kdy panství získal kníže Karel Rohan z významného francouzského šlechtického rodu. Nejdříve došlo na velkou empírovou přestavbu zámku (dokončena byla roku 1834), současně vznikly základy zámeckého parku. Rozvoj zámku pokračoval především za Kamila Rohana, který panství v roce 1836 zdědil a nechal přestavět do dnešní novogotické podoby (1847-1862). Tento Rohan byl i významným sběratelem rostlin a dal vytvořit přírodně krajinářský park o rozloze 26 ha. Jeho anglický styl ladil se zámkem ve všeobecné harmonii. Dvacátá a třicátá léta 20. století přinesla úpravy ve funkcionalistickém duchu.

Po skončení II. světové války byl zámek zkonfiskován. Jeho malá část se veřejnosti otevřela na jaře roku 1950, postupem času a díky rozsáhlým rekonstrukcím se tento skvost vrátil takřka do doby svého největšího rozkvětu.   A my se vraťme se do parku. Leží na rovině (v nadmořské výšce 380 m), která končí strmým svahem do údolí Mohelky. Z původní barokní zahrady vznikla dendrologicky cenná sbírka, hlavní výsadby proběhly v letech 1840-1850.

Základ parku tvoří původní porosty doplněné cizokrajnými dřevinami. Park má tři hlavní osy ve tvaru trojzubce vycházejícího od parkového průčelí zámku. Centrální osa přes velký palouk je ukončena oranžérií s arkádami (1831-1835), která prošla celkovou rekonstrukcí, ukončenou v roce 2010. Vpravo od hlavní osy vede alej pyramidálních dubů k východní bráně parku, za ní do krajiny pokračuje lipová alej Rohanka k liberecké silnici, opticky je ukončena průhledem na kostel v Jenišovicích. Po pravé straně dubové aleje bývalo arboretum a zahradnictví se skleníky. V této části parku se zachovala část sbírek dřevin – dubů, kultivarů buku a další. Osa vlevo je skryta pod mohutnými buky, vede od zámku k vodárně (rezervoár vody z Mohelky pro park z r. 1891), k bráně parku a průhledu přes údolí Mohelky. Bráně s válcovitými věžemi se říká Arturův hrad.  

Stopa českého zahradníka
S parkem je spojeno jméno zahradníka Vojtěcha Maška, který zde pracoval celých 40 let od roku 1855, po smrti Kamila Rohana odešel a věnoval se svému zahradnictví v Turnově. V Sychrově vypěstoval červeno- a stříhanolistý kultivar buku Fagus sylvatica ´Rohanii´. Po smrti zámeckého pána již další majitelé o park a rostliny takový zájem neprojevovali a park začal chátrat. V době své největší slávy byl zdejší zámecký park se svými skleníky nejbohatší sbírkou cizokrajných rostlin u nás. Mnohé dřeviny byly na území Čech nově pěstovány právě zde, a to 45 druhů jehličnatých a 38 druhů listnatých dřevin. Zde se také poprvé v Čechách objevila cesmína nebo katalpy. Z jehličnatých dřevin může být z pohledu hospodářství zajímavá jedle obrovská, která rychle roste. 

Seznam pěstovaných rostlin, známý jako Rohanův katalog, uvádí 1119 cizokrajných rostlin skleníkových a 1872 venkovních. Ve sklenících zahradníci pěstovali orchideje, bromélie, palmy a další rostliny. Park je dodnes jednou z našich nejbohatších dendrologických sbírek, roste zde např. méně často pěstovaná magnólie (šácholan) přišpičatělá, platan východní, sekvojovec obrovský.   Zámek svou atmosférou lákal i umělce. Několikrát ho navštívil také hudební skladatel Antonín Dvořák, který se přátelil s tajemníkem knížete Kamila. Skladatel tu odpočíval i tvořil. Najdete-li chvilku, nechte se zlákat i vy. Sychrov a blízkost Českého ráje určitě stojí za to!

cestování hrady a zámky
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Mně se líbí, že autorka použila fotku z Wikimedia commons. Od doby, kdy mě potomci architekta Hubáčka pronásledovali, že jsem na pozvánce použil siluetu Ještědu (a chtěli za to prachy) , mám radost, když autoži sdílejí svá díla bezplatně, jak tomu je na W. C.
Alena Vávrová
Byla jsem tu se zájezdem klubu seniorů v podzimním čase, kdy i park hrál podzimními barvami. Architektura úžasná a interiéry zámku velmi bohaté. Sbírky jedinečné.
Jana Šenbergerová
Zrovna letos jsme se mohli pokochat jeho majestátností a krásou. A výborně jsme se najedli v restauraci, která je nejvýše položenou budovou na ilustračním fotu.
Danka Rotyková
Sychrov chci navštívit ještě tuto sezónu, moc se těším. Tentokrát si ale určitě nenechám ujít interiér.
Marcela Pivcová
Sychrov jsem navštívila několikrát v rámci školních výletů, takže mohu říci, že zámek určitě patří u nás k těm nejhezčím.
Zuzana Pivcová
Sychrov a blízký Hrubý Rohozec si pamatuji pouze z dětství, protože to byl náš kraj. Od té doby jsem tam už nebyla. Kníže Rohan vlastnil i lovecký zámeček v oboře u nás v Lomnici nad Popelkou.
Mirek Hahn
Prohlídky interiérů mne nelákají ale park je velmi zajímavý a působivý. Musím se obdivovat architektům, tvůrcům anglických parků. Při projektování krajinných partií už věděli, že se finální podoby parku nedočkají, protože většina plánovaných stromů dosáhne své mohutnosti až za desítky i stovky let.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.