Za plotem

O to se snažím po celý život a nepřelézám!

Vtipný článek, smutek s nadhledem, hrdostí i bojovností. Všemu rozumím. Přeji, ať jste vždy na správné straně plotu.

Tak držím palce ať to vyjde.

Paní Marcelko. Já jsem ale superdůchodce. Hned jak sem odešel do důchodu, nastoupil jsem do prodejny a vydržel tam třináct a půl roku! A jedině že asi vypadám ještě zachovale a je nedostatek lidí, svitla mi naděje.

Stalo se mi také, že po odchodu do důchodu jsem na čas měla brigádu, kam jsem chodila ráda a kde mě práce bavila. Najednou mi sdělili, že na brigádníky nejsou peníze (za pár týdnů opět byly. ale už pro jiné). Několik měsíců jsem hledala, až mě napadlo, kde bych se mohla ptát. Od té doby chodím, jak už jsem se někdy zmiňovala, hrát s dětmi na kytaru. Vám přeji, abyste byl, jako já, také v práci spokojený.

Zuzanko to je o něčem jiném. Do obchodu Yves Rocher se nevrátím. Budu se nadále vyhýbat České ulici. Teď přesídlím na Vídeňskou. Nebude do vrátnice, ale pět prodejna. Ještě že u nás nemáme nezaměstnané.

Nepochybuji, že na vaší zaměstnanosti vyděláme i my, protože získáte nové dojmy a témata pro svou literární činnost. Tak ať se vám za tím novým plotem dobře hlídá.

Františku, už jednou jsem Vám někde napsala, že jsem ocenila, když jste někde přiznal trochu smutné, osamělé nitro. Teď mi to zřejmě začnete vyvracet, ale to nevadí. Jít někam, kde Vás nijak zvlášť nechtějí, není moc radostné. Takže v říjnu vzhůru do práce a ať Vám do toho objektu nikdo nevleze!! Těším se na nové dojmy.

Za plotem to není nic moc a proto přeji Všem ,aby nemuseli stát někdy za plotem.Hezky napsané a čtivé. Dík.

Pěkné, pěkné, pěkné......