Na svých ranních toulkách si vždy vzpomenu na naše íčko. Na to, jak bych některé z vás, hlavně fotografy, vzala na svá oblíbená místa. Někdy je to k řece, někdy na louku. Ale pak si uvědomím, že každý z nás má to své oblíbené místo, hodinu, počasí.
Já jsem ranní ptáče, to už většina z vás ví. Někdy potkám nějakého osamělého běžce a říkám si, bože, takhle po ránu a běhat! A pak si na to sama odpovím. A co ty a tvoje ranní toulky? To už je taky taková úchylka. Mám pro vás pár srpnových foto okamžiků nejen z mých ranních šouraček.
Srdečný pozdrav z jesenických luk a strání.
