Ideální partner? Ano, ale až po smrti

Přesně toto znám od ženy ,která si zažila se svým manželem peklo, ale dnes vzpomíná jen na to dobré i když toho moc nebylo. Byl hrozně žárlivý , despota a sobec. Dlouho trvalo , než si zvykla na svobodný život. Stále ještě říká ,co by tomu asi řekl manžel. Dlouho dodržovala jeho zákazy a vždy jsme jí museli říct ,že nemusí nikam spěchat ,protože ji nikdo doma nevynadá a nebude z pozdního příchodu plísněna. Učí se žít vlastním životem a věřte , že nyní si teprve začíná užívat života/výstavy, divadla,kino, výlety/ a o žádném chlapovi nechce ani slyšet, natož se seznámit.Nyní tvrdí, jak je krásné vracet se domů a nekoukat na hodinky ,aby byla včas doma. Musela mít vždy uvařeno přesně na čas ,který si určil a večeře také museli být čerstvě uvařené. Neznala nic, než chvilky strávené se mnou a to ještě měla zakázané. Dnes je šťastná , ale stále tvrdí , že přece jenom ji manžel hodně miloval ,když na ní tak blbě žárlil. No nechávám ji při tom ,říkat jí něco jiného nemá cenu a ona je spokojená , že to s ním vydržela 40 let, až do jeho skonání.

To je zajímavá formulace - "vdova vlastní rukou".

Já to od těch žen vyslechnu, prostě to tak bývá, lidi mají někdy takové chování. Málokdo je suchý realista. Já jsem vždy tvrdila, že se rozvádět nebudu, co jsem si vybrala, s tím musím vydržet, až budu sama, tak jenom jako vdova, byť i vlastní rukou.

Myslím si,že k idealizaci partnera vede i to,že si jeden nechce připustit, že si kdysi špatně vybral. Kdyby to připustil, udělá že sebe hlupáka. A to nikdo nechce.

Nemám v tomto smyslu zkušenost, ale občas slýchám: "S prevítem to nestálo za moc, ale bez prevíta je ještě hůř". Třeba to tak vnímá i v článku zmíněná Lída.

Sice se říká o mrtvých jen dobré, ale.... je to občas spíše milosrdná lež.

Je to asi jako s většinou vzpomínek. Člověk má potřebu to horší vymazat nebo alespoň nějak přikrášlit. To je součást pudu sebezáchovy. :-D

Proto nemám ráda na pohřbech řečníky. Zažila jsem případ že muž ženu mlátil jak žito a když si vzala život i s dítětem, tak na pohřbu mluvili jak ji miloval a jak byli šťastni. Každý si časem asi idealizuje partnera který jej opustil po dlouholetém vztahu.

Libore, nějakou činnost přece musejí vyvíjet, tam je ještě mnohem více všelijakých...logů než u nás. i u nás je podobných "výzkumů" víc než je zdrávo.

Mne ovšem zaujala tato věta "Američtí psychologové pozorovali tři roky přes dvě stě manželských párů. " Rád bych věděl kdo a proč ten rozsáhlý průzkum financoval, nevidím na něm nic užitečného, jen konstatování obecně známého jevu.