Leoš JEDE… přes slovinskou střechu
Leoš jede...a stále může!

Leoš JEDE… přes slovinskou střechu

4. 8. 2018

Kdo kdy kde?

Nejdřív o tom, jak Leoš Hrádek bojuje na trati sólového jednoetapového cyklistického závodu přes Evropu – z Belgie do Řecka. Ve čtvrtek jej na první kontrole na Bielerhöhe (2071 m n. m.) zastihla silná bouřka, vítr mu srazil kolo a zlomil mu držák přehazovačky. „Štěstí přeje připraveným“, hlásil Leoš, z čehož jsme usoudili, že závadu odstranil (vezl si náhradní držák přehazovačky?!) a víme, že pokračoval dál na Innsbruck. Na počátku páteční noci odpočíval, ale podle mých propočtů o půl druhé ráno znovu vyjel a přes známý průsmyk Tarvisio se po krátkém průjezdu Itálie dostal navečerř pod sedlo Mangart, kde je druhá kontrola (2072 m n. m.). V devět večer ji absolvoval a okamžitě sjíždí dolů…

Na fotkách vidíte chvíli, kdy to měl Leoš do Slovinska už jen centimetry. A taky, že na cestě jsou stoupání až 30% (včera jsem se o tom rozepsal). Kamila, což je Britka, o níž jsem se kdysi zmínil, se pohybuje po trati a začala zveřejňovat své fotky. Tak vám jednu stylovou posílám, je právě z cesty do sedla Mangart a je to ten  průjezd skálou.

Také ve Slovinsku se jede jen přes výběžek, je to u italských a rakouských hranic. Avšak hory jsou opět vysoké, všechno přes 2000 metrů, těžká stoupání, na něž oči, mozek, plíce a svaly jen tak nezapomenou (viz snímek Zbyňka Strouhala z trati závodu). Jak se říká - je to tak vysoko, že tam i ptáci chodí pěšky.

Co ostatní? Zatím vzdalo necelých 20 lidí, zhruba 230 jede dál. Druhý Čech na trati, Jakub Dvořák, je daleko před Leošem a již ráno opouštěl horský masiv Triglavu na cestě do Čech. Třetího z Čechů, Jiřího Semeráda, tragicky zradila navigace. Zvolil jižní cestu přes Nauders, avšak opustil údolí Adiže, trmácel se na průsmyk Stelvio, než se do údolí vrátil a je daleko vzadu. Aspoň si užije úrodné údolí Adiže, o kterém jsem psal 23. července v reportáži z cesty - https://bit.ly/2Mhz6AO .

Po tři dny vedoucí Němec Björn, o kterém jsem psal že 2x po sobě jel celých 25 hodin a mezitím spal jen tři čtyři hodiny, to nezvládl, u Chrudimi slezl z kola a 143 hodin nejel. Snad jenom spal. Ráno vyrazil dál, ale byl v krizi (na fotce jde z polské strany na Špindlerovku) a  jeho největší soupeř, loňský vítěz Angličan James Hayden (27 let), tou dobou dávno přejel Špindlerovku oběma směry, když uprostřed noci dokázal sjet krkolomnou cestu do Podgórzyna a ráno vystoupat krutou rozbitou cestou zpět. Poté odpočíval v horské chatě na druhé kontrole a ještě včera večer přejel Českomoravskou vysočinu směrem do Maďarska. Škoda že neexistují TV reportáže ze závodu, že?

A teď - proč?

Celá Leošova jízda slouží tomu, aby upozornil na hnutí, které má zkratku CWA, je zaměřeno na pomoc seniorům a vůbec špatně pohyblivých osobám. Současně lidé přispívají na transparentní, pro veřejnost otevřený účet, z něhož bychom rádi podpořili nákup elektrotříkola- jakési moderní rikši. Jde to bohužel pomalu. Avšak dnes děkujeme Honzovi Raškovi a Oldřichu Herzigovi. Dosud největší dary! Vaše příležitost je na https://bit.ly/2M3g6pr

Připomenu, jak vlastně vznikl CWA – Cycling without age čili Cyklistika v každém věku. Bylo to před šesti lety, když si dánský manažer a poradce Ole Kassow při svých cestách do práce (pochopitelně na kole) povšiml starého muže, jak každé ráno sedí na lavičce před domem. Jednou se s ním dal do řeči a muž se mu svěřil, jak rád by viděl rodný dům v nedaleké vesnici, ale už nemůže dobře chodit. Teď přichází ten moment, kdy se z obyčejných lidí stávají průkopníci: stačí být všímavý a mít odvahu zkusit svůj nápad uskutečnit.  

Ole Kassow si vypůjčil nákladní tříkolkou a v ní vzal seniora na výlet. Tomu bylo tehdy 97 let (a oba jsou na pozdějším snímku). Později Ole vyjížděl opakovaně. A co viděl? Senioři se vraceli z projížděk šťastní, rozpovídaní a společenští, vybočeni ze svých každodenních rutin. Už se necítili odstavení a společensky přehlížení. Nadšený Kassow napsal kodaňským městským úředníkům, jestli by nefinancovali tříkolky pro pečovatelské domy. Město zakoupilo hned pět tříkolek (!!) pro pět pečovatelských domů. Takhle se k věci postavil Ole Kassow a radnice v Kodani! 

Od té doby se CWA začal šířit do celém světa, nyní je již ve třicetisedmi zemích. Jezdí se v Norsku, v USA, na Filipínách, v Pákistánu, na Islandu, na Havaji, v Peru (viz mapa na http://cyclingwithoutage.org/ ). Dopisoval jsem si s Pernille ze Singapuru, s Dorthe z Austrálie (minulý měsíc mě neúspěšně zvala na celoaustralský sjezd CWA) a samozřejmě s Olem z Dánska, neboť jde skutečně o celosvětovou komunitu lidí, kteří chtějí dělat něco víc pro starší spoluobčany. Dnes se jezdí se seniory na 1100 místech, k dispozici je 1500 tříkolek, obsluhuje je přes 10 tisíc vyškolených pilotů. Nejstaršímu je 89 let, nejstaršímu účastníkovi 106. Prostě cyklistika v každém věku.

Přeložím pár vět zakladatele CWA: „Když stárneme, ztrácíme osobní mobilitu a spolu s tím i prostou radost z pobytu pod širým nebem, ze slunce na kůži, z větru ve vlasech a z pozorování toho, jak jde okolní život. CWA je o znovuoživení těchto zkušeností… Chceme staré lidi zbavit sociální izolace, umožnit jim smát se a vyvolat zpátky jejich vzpomínky. Přejeme jim, aby se opět cítili jako součást společnosti a aby se obnovila jejich chuť do života. Ale není to jenom o starých lidech – je to také o dobrovolnících, o pilotech tříkolek. CWA je tak rovněž o aktivním občanství, které je vedeno snahou být součástí společnosti a změnit někomu dosavadní život. Je to o vytváření vztahů mezi lidmi…“  

CWA má dva jednoduché principy: velkorysost (spíš bych to přeložil jako šlechetnost) a laskavost. Obojí potřebují dobrovolníci všeho věku (piloti), kteří vyjíždějí se seniory pryč z jejich všedního dne, vstříc zážitkům a vzpomínkám. Jak řekla jedna stařenka: „Chci zase cítit vítr ve vlasech.“ To jí právě my ostatní můžeme dopřát.

A protože Leoš je odkázán na selfie (a to i když prší…, podívejte se), připojil jsem jako „žánrovku“ snímek jiného závodníka, v červeném. Držíme palce Leošovi a ostatním závodníkům a taky našemu transparentnímu účtu. Jak říkám já (anebo snad nějaký klasik?): „Kdo nic nezkusil, kdo se ani neodvážil, ten předem prohrál.“

 

Leoš jede
Hodnocení:
(4.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Díky za reportáž! Jen ty počty mi nějak nevycházejí. 143 hodiny mi vycházejí skoro na šest dnů. Hory miluji, ale toto bych nedala dnes ani pěšky. Před mnoha lety jsem si v Julských Alpách strhala koleno. Od té doby obdivuji všechny, kteří to zvládnou jakýmkoliv způsobem. Takže do toho!
Dana Puchalská
Já bych to teď už ani pěšky nevylezla. Natož abych to vyjela na kole. Leoš je borec. Ty skály jsou k r á s n é.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?