Je to předně o CWA
Takže je na čase si shrnout, o čem CWA je a proč to ten Leoš dělá.
Aktivita má ve světě název Cycling without age (CWA) čili „Cyklistika v každém věku“ a dobře funguje ve více než 30 zemích světa na 1100 místech, od Kanady přes Holandsko po Nový Zéland. Jen v ČR dosud není! S Leošem právě chceme dostat CWA i k nám, aby z něho měli prospěch i čeští senioři.
CWA je pro ty, kterým zdravotní stav nedovoluje běžně se pohybovat. Šourají se po bytě, maximálně vyjdou na chvíli před dům. Mnoho z nich je v domovech pro seniory. Dále to mohou být tělesně postižení jakéhokoli věku, lidé s demencí či jiným zdravotním omezením. Ve světě jezdí s CWA zcela běžně senioři ve věku 85 let.
Jednoduchý příklad, jak CWA funguje: Dobrovolník (např. student, mladý senior, zaměstnanec místní firmy, úředník) zatelefonuje do domova pro seniory, kde mají elektrotříkolku a nabídne, že ve čtvrtek odpoledne vezme na výlet dva seniory. Často to jsou ti, kteří znají už jenom vlastní pokoj, společenskou místnost a možná lavičku v parku před domovem. Projede se s nimi bezpečnou rychlostí po cyklostezkách nebo klidných silničkách, navštíví jejich rodnou vesnici, sednou si na chvíli do kavárny. Když přijedou zpátky, všichni vidí ten zázrak: senioři se vracejí šťastní, rozpovídaní a společenští, vybočeni ze svých každodenních rutin. V kavárně začali vyprávět příběh svého života. Už nikdy si nemysleli, že by se mohli tímhle způsobem podívat ven a do přírody. Že by ještě někdy ucítili vítr ve vlasech. V dalších dnech u nich přetrvává zážitek z výletu a jak dosvědčuje pozorování personálu, ubývají nemoci a hádky. Tak přesně tohle chceme dopřát i seniorům v Česku!!
Podrobnosti k celosvětovému dění uvidíte zde (v angličtině): http://cyclingwithoutage.org/.
Na co jsem si vzpomněl teď? Leoš jede Evropou stále dál a já si vzpomněl na stařenku Bětu, kterou znám a občas vídám, jak se šourá o berlích po chodníku. Už začíná být trochu vetchá, dnes se říká křehká. Chodí pomalu, má úsporné pohyby, ale živé oči. V mládí bývala úspěšnou sportovkyní. Dělala atletiku (běhy, skoky) a ještě nějakou míčovou hru. Ráda jezdila na kole a žila obyčejný život. Manžel jí před lety zemřel a patrně těžká artróza ji znemožňuje chodit. A jezdit na kole? Na to už může jenom vzpomínat, vždyť by mohla spadnout.
Když jsem jí vyprávěl o CWA – o elektrotříkolech pro výlety starých lidí, úplně okřála a zazářila. Hned začala říkat, kam by se v okolí nejraději podívala. Já si v duchu vynadal, že jsem o tom začal, protože to mohlo u Bětušky vzbudit nějaké naděje. Protože co když peníze na kolo neseženeme nebo se kolo nedostane sem, ale třeba na jižní Moravu?
Začal jsem jí rozpačitě vysvětlovat, že to nemusí dopadnout, ale ona mi řekla: „Když se nepovezu já, poveze se někdo jiný a já mu to přeju. Vím, co to je, když se člověk nemůže pořádně hýbat. Vy to dokážete.“
Za sebe se ptám: Myslíte, že ano? Ale jestli ano, tak všichni společně. Díky transparentnímu účtu číslo 2101471919 ve Fiobance, kód banky 2010, internetový odkaz https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2101471919. Prosím přispějte. Pomozte roztočit kolo štěstí. Když bude základ, další se přidají.
Je to taky o sportovních výkonech
Také sportovní stránka celé věci je velmi zajímavá: Hlavně sledovat, jak závodníci jedou. Stačí si občas kliknout na https://www.transcontinental.cc/map. Leoš má číslo 83. Já na tom docela „ujíždím“ a když jsem doma, tak několikrát za den kouknu, co se děje, jak si každý razí cestu jinudy, jak je na tom Leoš a kde jsou ti nejlepší. Celý peloton je rozházený po obrovském území, protože každý si sám rozhoduje, kudy pojede k cíli. Já vím, že na cyklistických závodech se to nedělá, kvůli divákům a reklamám. Na Tour de France bylo letos 176 jezdců, tady jich je 254. Nedá se to s TdF úplně srovnat, protože na TdF se jezdí každý den mnohem intenzivněji, průměr nejlepšího z nejlepších (Lance Armstrong) byl kdysi 42 km/hod., zatímco tady u nejlepších jezdců jen 27. Nejvýše letos vystoupali přes 2000 metrů nad mořem a nejdelší stoupání měli 16 km. Tady mají několik desítek km souvislého stoupání hned na první kontrolu na Bielerhöhe (2071 m n. m.), to nejprudší je dlouhé přes 16 km. Vystoupá se tu celkem cca 1500 metrů. Nejdelší etapa na TdF měla 231 km a byla rovinatá. Leoš jen od startu do poledne prvního dne ujel 265 km s desítkami kopců a kopečků. Na TdF většina lidí jede v balíku (pelotonu) s ostatními, kdežto tady musí každý sám. Jet za někým by dokonce znamenalo diskvalifikaci, představte si totéž na Tour… :-) Avšak TdF je obdivuhodná a smekám před všemi jezdci, to ano. Jen chci připomenout, že jsou i jiní, co dokáží neuvěřitelné věci, když mají silnou motivaci. Leoš ji má.
A ty objemy! Z prvních skoro 16 hodin na trati jel Leoš 14 hodin a jen 1,5 hodiny odpočíval, ujel 250 – 300 km. Včera odpoledne poslal videovzkaz na https://bit.ly/2NXhHh1 - stačí kliknout a uvidíte ho a uslyšíte. Už jste klikli? Že je to sympaťák? J
O dojemné okamžiky se postaral jeden závodník, když těsně před samotným startem vyšel na podium a požádal o ruku svou přítelkyni. Všichni řvali nadšením a pak už, za svitu pochodní, jezdci vyjížděli po dlažebních kostkách obávanou „zeď“. Video z úvodního výjezdu je tady: https://bit.ly/2M0PeGt, ale moc toho neuvidíte. Kdybyste ho přece jen chtěli zahlédnout, tak přesně v čase 5:40 jede vpravo ve žluté vestě a s úsměvem mává. Můžete si to vyhledat.
Aby bylo jasno, já tam nejsem a nejedu s ním. Já sedím doma :-( a všechno sepisuju. Komunikuju pomocí telefonu, mailu, facebooku a www. Uvidíme, kolik průběžných info a fotek ze závodu bude posílat Leoš a pořadatelé. On ho nikdo nedoprovází, je to sólo závod statečných mužů a taky žen.
Do průsmyku Bielerhöhe to je z Belgie teoreticky 631 kilometrů, ale prakticky se asi najede o dost víc. Leoš je zhruba za polovinou. Jak dlouho mu to tam ještě může trvat? Jestliže vezmete Leošovu rychlost, když jede, podíl času, kdy odpočívá, a zbývající vzdálenost, tak se dá odhadnout, že v průsmyku, na prvním kontrolní bodu by mohl být v úterý v noci, a udělá-li si pauzu, tak ve středu ráno. V průsmyku je přes den 24 st. C, dole je však kolem 33 (jako u nás).
A ještě něco: Kdybyste se podívali na mapu se štítky všech závodníků, tak si všimnete, že je sice někde v polovině „pelotonu“, ale že volí trasu, jakou zvolila většina (rozhodují se nezávisle na sobě) a jakou zvolili i jezdci zcela vpředu. Ono i tohle patří k závodu, protože jak uvidíte z mapy, někteří jedou jaksi trochu jinam. Hlavně včerejší noc některé z nich zmátla a nezvolili nejlepší trasu. (Zkuste si na výletě na kole zabloudit o 50 km…) Leoš to má opravdu „vychytaný“. Cvo ostatní Češi? Jiří Semerád je daleko za Leošem a třetí Čech, Jakub Dvořák, naopak pár desítek km před ním. Prostě kluci šlapou, stejně jako zatím všech 254 mužů a žen. Pokračování v úterý.
Ještě poznámky:
Dávám do textu odkazy na internet pro ty, kteří toho chtějí vidět víc. Autoři fotek jsou různí, ale vesměs je poskytli k volnému šíření.
Titulní fotka je od Bílého domu ve Washingtonu. Policista provádí povinnou kontrolu - prevence atentátu.
Další fotky jsou: 1/ CWA v Německu, 2/ Leoš se musel dnes odpoledne vykoupat (takže chápejte, že se u toho nevyfotil, zato vidíte ty děsně propocený věci, prý jim tam pak udělal nové slané jezero), 3/ jakási propagační fotka, kterou jsem dělal v den srazu i60 v Plzni.