Foto: autorka

Sklo netradičně

1. 8. 2018

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 4.8.2018 07:35

Děkuji. :-)

Hana Rypáčková 3.8.2018 08:53

Prima nás zavedeš, kam v létě nechodím...

Blanka Macháčková 2.8.2018 10:03

Jako vždy, krásná pozvánka včetně fotografií.

Marie Doušová 2.8.2018 09:33

Mám moc ráda sklo a v takové podobě jsem ho ještě neviděla. Zajímavá výstava a krásné fotky. Dík!

Věra Ježková 2.8.2018 06:42

Děkuji. Ležící nokturno se mi taky asi líbí nejvíc. :-) Je to takové vzájemné obohacování. Vy mi posíláte fotky přírody, která je pro mě málo dostupná, a já vám zase z výstav, na které nemůžete přijet. :-)

Elena Valeriánová 1.8.2018 22:11

Opravdu, ti Pražáci, ti se mají, souhlasím. Máte takové možnosti, vidět a zažít věci nádherné a zajímavé. Taky bych, na základě skvělé pozvánky, tu výstavu ráda viděla. Věrko, v článku je vše potřebné a fotky jsou krásné. Na mě nejvíc působí "Ležící nokturno". Děkuji.

Jana Šenbergerová 1.8.2018 19:54

Velmi zvláštní užití skla. Věrko, dáváš sem moc zajímavé články včetně fotografií.

Eliška Murasová 1.8.2018 18:11

Krásná zrcátka a neuvěřitelné skleněné šaty, nádhera, žasnu... Věrko, díky!

Věra Ježková 1.8.2018 18:08

Děvčata, děkuji vám. Ali, nevím, ale bylo tam příjemně. Naďo, za celý život jsem neviděla ani polovinu výstav z toho množství, které jsem navštívila, co jsem na íčku. Neběhám, dech nestačí; chodím, ráda. Ivanko, Pražáci zase nemají moc přírody, tak to někteří trochu kompenzují takhle. :-)

Naděžda Špásová 1.8.2018 17:23

Věrko, ty se ale naběháš, abys nám mohla podat raport, kde se co koná. Ale vždycky se ráda kouknu a sklo mám taky ráda.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá