Galerie V. Preissiga ve Světci. Foto: autorka

Příběhy první republiky: Vojtěch Preissig - ze Světce do světa

23. 7. 2018

Obec Světec najdeme u Bíliny v severních Čechách, v úpatí Českého středohoří. Historická obec i její přilehlé osady doplatily na povrchovou důlní činnost, takže postupem času se ze zemědělské oblasti stalo území, které bylo a je do současnosti velmi dotčeno těžbou uhlí.

Můj příběh Příběhy naší republiky soutěžní příspěvek

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Hašková 23.7.2018 13:28

Velmi zajímavé a záslužné.

Zuzana Pivcová 23.7.2018 12:47

Osobnost Vojtěcha Preissiga je mi částečně známá z archivní dokumentace kolem vzniku republiky a Masaryka. Jeho tvorba byla též na vlasteneckých plakátech z 1. světové války, které vojenský archiv vystavoval loni na Hluboké. Dcera Irena Bernášková má zase v archivu nějakou pozůstalost v souvislosti s časopisem V boj. Jsou to vzácné věci, jenže já už tam nejsem. Díky, Soňo, žes připomněla vašeho rodáka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková