Ženy a víno. Těsné soužití.

Tak nějak mi k ženě víc sedne sklenička s vínem než půllitr s pivem.

Pokud jdeme s manželem na večeři vždy si dáváme kvalitní víno. V poledne ale dáváme přednost vinnému střiku. Občas si i doma otevřeme láhev s vínem. S kamarádkami spíše pijeme míchané drinky. Zatím alkoholik nejsem a ani nebudu.

No já nevím, jak kdo, ale v mládí jsme s ženskými z kanceláře, po výplatě, chodily do vinárny na grilované kuře a víno. Když jsem měla svatbu, přivezli jsme na oslavu několik demižonů vína z Jižní Moravy. Se sestrami, když jsme se setkali u rodičů, otevřely jsme si láhev vína, na pět ženských dvě sedmičky - to nám alkoholismus nehrozil. Když jsme chodily s kamarádkami nebo se sestrami do sauny, daly jsme si po sauně, co? no bílé víno. Pak, když jsem byla vdaná, s manželem jsme si občas udělali pěkný večer s dobrou večeří a čím? no dobrým vínem. V současné době nikam s žádnými ženskými nikam nechodím. Víno musí být kvalitní, ke kvalitnímu jídlu, a v kvalitní společnosti. V partě ženských, kdy každá si stěžuje na nemoci, na toho "svýho", na počet oken, které musí umývat, to ne, to si v tom případě dám suchou minerálku.

Přeji ženám, setkávání při víně s dalšími ženami, je to takový "večer pro sebe". Večer s vínem, mezi mužem a ženou, považuji za královskou kratochvíli :-)

Velmi zajímavý článek. Do restaurací chodím pouze vyjímečně a i tak se musím už 9 let obejít kvůli svému zdraví bez alkoholu. Pokud už my ženy popíjíme, měly bychom znát svou míru a jak nám maminky a babičky radily - pamatovat na dobré vychování.