Další naší oblíbenou procházkovou zónou je pro nás nedaleké Jezero Milada. Od pátku u nás byla po delší době na návštěvě naše moc dobrá kamarádka Maruš ze Šluknova. Už jsem se o tom kdesi zmiňovala, že když je tady, dostane jako dárek nějaký výlet. Tentokrát si přála Miladu, tedy Jezero Milada. Vzhledem k tomu, že mi uniklo, proč se tato vodní plocha jmenuje zrovna Milada, jala jsem se hledat a našla jsem pro sebe i pro vás, že se tak jmenoval kdysi jeden zdejší hnědouhelný důl. Maximální hloubka jezera je 24,7 m. Další info najdete na internetu.
Páteční odpoledne bylo jako stvořené pro výlet. Slunce sice hřálo o trochu víc, vítr byl o trochu silnější, ale slib je slib. Tentokrát jsme to vzali z protější strany, tedy od vesnice Roudníky. Lidé se koupou i tady, nejsou tu sice pláže, vstup do vody se rychle svažuje, takže je to spíš pro dobré plavce, tedy nic pro mně, ale je tu travnatá plocha a trocha stínu, který z druhé strany chybí. A jen taková perlička. Cestou z Milady jsme se zastavili u stánku s nanuky. Foťák jsem měla v kapse a pak jsme pokračovali dál. Cestou jsem chtěla ještě něco vyfotit, ale foťák byl pryč. Následovala panika, slzy a trocha hysterie. Nezbylo než se vrátit ke stánku a světe div se, on tam ležel u silnice neporušený a hlavně nikým nesebraný. Moje radost byla opravdu veliká.
Tak se pojďte pokochat moc hezkým kouskem přírody, upravenými cestami a občas zvedněte hlavu a koukněte se na oblohu, která také něco nabízí. Ke snímkům z Milady jsem ještě přidala sobotní mraky nad Brnou a Církvicemi.
Přeji hezký zážitek a létu zdar.
