Fotoreportáž: Louka

Právě jsem se vrátila z cyklovýletu od Elen, tak se ještě pokochám Tvojí krásnou loukou Aničko. Při prohlížení jsem si vzpomněla na část říkanky z první třídy na písmeno "M", "..... a co motýlů a much, šuměl zvučel jimi vzduch. Krásné fotečky, díky!

Každá louka se svým vlastním životem je krásná. Moc děkuji za hezké snímky.

Aničko, opravdu nádhera, jak fotky, tak i psané slovo. A aby jste v tom nebyla sama, tak mně se v pátek stálo něco podobného. Byli jsme na Miladě, já fotila a fotila, pak jsem foťák v pouzdře dala do kapsy kalhot. Zastavili jsme u stánku s nanuky a pak odjeli. Cestou jsem chtěla ještě něco vyfotit a kapsa prázdná. Panika, slzy, histerie. Otočili jsme auto a jeli zpátky a u toho stánku vidím u silnice ležet můj milovaný foťák. Celý, nepoškozený a hlavně nesebraný. Radost byla opravdu veliká. Vaše fotky vždycky potěší. :-)

Velmi ráda si na polní cestě trhám luční květy a dám si je doma do vázy - usušené mám ve váze i v zimě. Díky moc Aničko za krásné fotečky...

Jsem šťastná, když kráčím loukou....Krása, v Beskydech jsme si louky užili....

Paní Anno, díky za kouzelný kousek luk mého dětství. Louky mizí, sběratelé bylinek pláčou nad mizejícími remízky, mezemi a lokalitami kde kvetly bylinky s kouzelnou mocí.

Anička, krása, má duše jásá. Miluji takové fotečky. A ráda fotím toto téma. Uklidňující záběry.

Vydařené záběry !

Moc hezká procházka s foťákem. Škoda že bydlím ve městě.