V průběhu pěti staletí zde pobývali všichni panovníci Habsburské dynastie.
Zámek Brandýs byl oblíbené letní sídlo císaře Rudolfa II. Panovník ho jako své hlavní mimopražské sídlo povýšil v roce 1581 na královské komorní město. K jeho významným hostům patřil např. hvězdář Tycho de Brahe. Později byl Brandýs loveckým zámkem císaře Karla VI. a osudovým zámkem císařovny Marie Terezie, která se zde seznámila se svým budoucím manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. Odsud také vyjížděla do Prahy ke královské korunovaci.
V době napoleonských válek zde měl hlavní stan císař František I.; roku 1813 na zámku přijal ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridricha Viléma III. k jednání koalice proti Napoleonovi před vítěznou Bitvou národů u Lipska. Arcivévoda Ludvík Salvátor, ve své době významný cestovatel a vědec, zde soustředil obsáhlé sbírky ze svých cest. Brandýs nad Labem byl také nejmilejším zámkem posledního císaře a českého krále Karla I. Rakouského. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem a užíván jako kancelářská a dílenská budova Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. V roce 1995 jej převzalo ve špatném stavu od státu Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, které o něj nadále pečuje.
Dominantou města je krásný císařský a královský renesanční zámek, charakteristický svými překrásnými sgrafity. Tyčí se nad městem na břehu Labe.
Brandýská zámecká zahrada byla založena již pro císaře a krále Ferdinanda I. roku 1563. V době, kdy císař Rudolf II. povýšil zámek Brandýs nad Labem na své hlavní mimopražské sídlo, patřila k nejkrásnějším v zemi. Staroboleslavský jezuita Bohuslav Balbín, který ve svém mládí brandýskou císařskou zahradu poznal ještě ne zcela zničenou, ji charakterizoval takto: „Olivy, palmy, cedry, ovocné stromy všeho druhu, vzácné stromy cizokrajné, trávy, květiny vlašské, asijské i čínské byly zde pečlivě pěstovány prý vlastní rukou císařovou, který sám sázel, plel a zaléval.“ (Balbín, Miscelanea I, Praha 1982). Z původní císařské zahrady se dodnes dochovala pouze pozdně renesanční balustráda. V prostorách zámku i v zámecké zahradě se konají koncerty komorní hudby a různé historické akce.
Pod zámkem vás jistě upoutá budova renesančního mlýna. Se svými 11 moučnými koly byl v rudolfinské době největším v Českém království. Kamenný most vedoucí k němu pochází z roku 1603. Je jedním z nejstarších kamenných mostů v Čechách; je zachován v původní konstrukci.
Otevírací doba na zámku je v dubnu až říjnu v úterý – neděli, a to od 10.00 do 16.00 hodin. V listopadu až březnu mají otevřeno vždy v sobotu a neděli ve stejném čase. Prohlídky začínají každou celou hodinu.
Ve městě je také několik zajímavých církevních staveb. Synagoga zde existovala již od roku 1559. Současná synagoga byla postavena roku 1829 po jednom z mnoha požárů, které město zachvátily. Stavitelé použili starší základy původní synagogy. V padesátých letech 20. století synagoga sloužila jako skladiště. Vaší pozornosti jistě neunikne Děkanský kostel Obrácení sv. Pavla; dojdete k němu uličkou z náměstí. Založen byl již v letech 1541 – 1542. Půvabný kostel svatého Vavřince, stojící nedaleko synagogy, pochází pravděpodobně ze 13. století. Od roku 1927 patří Československé církvi husitské.
Masarykovo náměstí je zrenovované. Nachází se na něm mj. muzeum, které nabízí kromě stálé expozice různé zajímavé výstavy. Součástí prohlídky muzea je i nedaleká katovna. Pochází pravděpodobně ze 16. století, zdobí ji původní sgrafita. Kati, kteří zde bydleli nejpozději od 17. století, vykonávali své řemeslo do roku 1765, kdy Marie Terezie odňala městu popravčí právo.
Brandýs nad Labem je také univerzitní město – svoji budovu zde má Pedagogická fakulta UK. Oproti dřívějším letům je však využívána mnohem méně.
Z Prahy dojedete do Brandýsa snadno autobusem: č. 375 z Českomoravské, Proseku nebo Letňan, č. 346 a 367 z Černého Mostu.
Zdroje:
http://www.brandyszamek.cz/
http://infocentrum-brandysko.cz/cs/turisticke-cile/23/
informační materiály města