Uprchlík
Ilustrační foto: pixabay.com

Uprchlík

18. 7. 2016

Byla jsem svědkem zvláštní příhody. Ráno jsem potřebovala něco zařídit kousek za městem, a tak jsem čekala na autobusovém nádraží na svůj spoj. Po chvilce jsem si povšimla mladé ženy se zavazadly a s vodítkem v ruce. Očekávala jsem malého pejska a ejhle, ono to odrostlé kotě.

Žena se vydala přes silnici na protější stranu, kde zřejmě byla její zastávka. Jenže kotěti se moc nechtělo, vzpouzelo se a při dalším pobídnutí se mu podařilo vytáhnout hlavičku, a tím se z obojku osvobodilo. Žena si toho nevšimla a šla dál. Koťátko zůstalo sedět v půli vozovky, kde každou chvilku projede nějaký autobus. Úplně mi zatrnulo. Jsem kočičí máma, a tak jsem bezmyšlenkovitě zavolala "haló" a rukou ukázala té ženě za její záda. Pochopila, ohlédla se, upustila zavazadla a rychle se vrátila pro kotě, vzala ho do náručí a na chodníku ho opět nepochopitelně postavila na zem. Snažila se mu znovu nasadit oboječek, což i přesto, že kotě chvilku drželo, se jí nepovedlo. A tak ho všelijak popotahovala, až se to milému kotěti přestalo líbit a frnk, se vztyčeným ocáskem přeběhlo přes celé nástupiště a zmizelo v hustém křoví, které odděluje autobusové nádraží od velmi frekventované ulice. A nebylo.

Žena nechala svá zavazadla na chodníku a jala se stíhat uprchlíka. Nakukovala do křoví, pořád kotěti nadávala, a pak se otočila, vrátila se opět na chodník, sebrala tašky a odešla. V duchu jsem přála kotěti, aby ho našel nějaký jiný, zodpovědnější páníček, který by si ho nepletl s pejskem a dopřál mu dobrý život. Ale hlavně, aby ho nezajelo auto.

Po chvilce se žena vrátila, již bez tašek, a znovu začala kotě hledat. Dokonce se snažila proniknout do hustého křoví a stále něco volala. Alespoň to jí sloužilo ke cti, že nenechala kotě napospas osudu. Pak již přijížděl můj autobus, a tak jsem si říkala, že ten příběh zůstane pro mě bez konce. Nezůstal.

Než se můj autobus rozjel, zahlédla jsem tu mladou ženu, jak nese malého uprchlíka v náručí. Kotě mělo pro tentokrát štěstí, že se mu nic nestalo. Panička byla jistě celá "na nervy" a přitom by stačilo tak málo. Přepravka pro převoz malých zvířat.

Kočka není pejsek, aby poslechla na zavolání, sedla si a čekala. Je svá, přijde, až když ona chce. Řekla bych, že pro tentokrát vše dobře dopadlo. Ale někdy se lidé chovají opravdu zvláštně a nezodpovědně.
Napadlo mě přísloví: "vezmi rozum do hrsti." Já si myslím, že je to špatně. V hrsti rozum nepomůže. Rozum bychom měli mít v hlavě a používat ho. Dnes to bylo jen o fous, že se jedno kotě nestalo v lepším případě bezdomovcem. Ale vždycky nejde jen o kotě...

 

Z archivu - náš portál obsahuje přes 5 000 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.         

domácí mazlíčci
Hodnocení:
(4.7 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Peerová
Děkuji všem,kteří si přečetli můj " kočičí příběh " a i po delší době ho krásně okomentovali...všem velký dík...
Eva Mužíková
Já si myslím, že ta mladá paní udělala jedinou chybu, použila místo kšírků vodítko. Její reakce vyvolal jistě ten strach o mrňouska a věřím, že to bylo pro ní dostatečné poučení. Souhlasím s názorem, že kočka se nedá naučit poslušnosti jako pejsek,. Proto, kdybych neměla jistotu, že se mi nezatoulá v cizím prostředí, klidně bych jí jako Zuzka na dlouhou šňůrku uvázala....
Libor Farský
Náš kocourek, dej mu pánbu nebe, i naše dnešní Micka v životě na samotě měli vždy naprostou volnost a nemám žádnou nepříjemnou zkušenost. Pravdou ovšem je, že s námi nikam necestovali. Pokud byl přesun nezbytný, tak jen v autě.
Hana Rypáčková
Bylo to napínavé...Sousedka ve vedlejším domě "Kočičí máma" má angory a Milan jí pomáhal dostávat koťata do dobrých rukou. Její kočky /už čtvrtá/ pouští před dům, ony si lezou na strom a pak jim někdo otevře a mňoukají za dveřmi, někdy je jde i hledat. Bývají přes léto na samotě na chalupě a zvykly si a nikdy se neztratily. Ale vždy měly koťata chlupatá bůchví s jakými kocoury, ale vždy byla chlupatá a po nich.Siné geny. Jsem pro přenosky na cestování. Naši jezdí i do hor lyžovat s kočkou.Vezou i záchod.Člen rodiny.
Jana Šenbergerová
"Kočka není pejsek, aby poslechla na zavolání, sedla si a čekala. Je svá, přijde, až když ona chce. " Jeden z důvodů, proč bych nemohla mít doma kočku. Jsem stejná, jako ony. :-) Pěkně napsaný příběh.
Jarmila Komberec Jakubcová
Protože i já mám doma malou mňau dámu britskou lady a poslouchám jí na kočičí mňau. Pokud někam s ní cestuji mám ji v přepravce by se jí nic nestalo a hlavně kde má pocit bezpečí.Bez přepravky ani náhodou.
Jarmila Peerová
Nemusím tipovat,vím to dobře,mám doma také mňau dámu,a jsem od ní naprosto skvěle vychovaná.A hlavně poslouchám na každé její " miau"...
Jiří Libánský
Každý člověk je jíný. Každá kočka je taky jiná. Je proto tolik různých vztahů mezi lidmi i mezi kočkami, kočkami a lidmi. My máme s paní Sarah Norrisovou (to je kočičí dáma) zajímavé vztahy. Můžete si tipnout, kdo je v dominantní pozici a kdo se musí podřídit a uposlechnout okamžitě na každé mňouknutí.
Zuzana Pivcová
Lidé se postupně učí i soužití se zvířaty, pokud žádné dosud neměli. Ne každý to hned zvládne. A dobře vím, že když jsme najednou na chalupě nemohly najít kočku Naděnku, lítaly jsme se sestrou a pomalu si nadávaly navzájem. Malá psychická krize dokáže hodně. Proto se snažím pochopit i ty další.
Jarmila Peerová
Souhlasím,kšírky jsou bezpečné,to se opravdu kočka nemůže z toho vyvléknout.Ale z obojku,který nemůžete příliš utáhnout,se dostane,když si bojuje o " život ".Kšírky jsou praktické,to beru.Ale posadit někde kočku a čekat,že bude sedět,to je nerozum.Ta se vrátí z toulek domů,kde to zná.Ale v cizím prostředí neví chuděra kam.A kotě zaběhnuté v centru města,by asi moc šancí nemělo.Jsem ráda,že to dobře dopadlo,ale stejně se mi ten přístup oné ženy nezdál ani trochu zodpovědný a hlavně nedomyšlený...a nadávat měla jen sobě,a ne malému,neposednému kotěti...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

20%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

20%