FOTO: autor

Žižkovská sobota

21. 6. 2018

Už ani sám sobě nechci věřit!

Bylo poklidné sobotní poledne. Dopravní provoz byl skoro nulový. Otevřel jsem balkonové dveře a vystoupil na terasu. Chtěl jsem se nadýchat čerstvého vzduchu z našich pěti hřbitovů a dvou popravišť.

Ouvej! Vozovka byla přepažená blikajícím policejním vozem. Kolem se motala hasičská cisterna, směrem do protisměru. Vyběhl jsem za roh a uviděl manévry bezpečnostních složek města Prahy.

Hradecký vesničan si vyjel do města, za „sobotního poklidu“. Přejížděl tramvajové koleje. Nevěděl, že po nich v Praze projíždí tramvaje! Tramvaják ho bočně silně naboural.

Museli odřezat dveře auta a řidiči dávali první pomoc, za červenou plentou. Rychle ho na nosítkách naložili do sanitky.

Snad to přežil?

Už ani sám sobě nechci věřit!

Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Komberec Jakubcová 25.6.2018 07:22

Elenko to by musel řídit z žižkovské věže a tam nás straší politikou moderátor ČT V.Moravec.

Elena Valeriánová 23.6.2018 13:49

Jen jestli vy nejste zlý čaroděj a neřidíte to ze své věže. Neboť tolik zlého se nemůže dít jinak.

Jana Šenbergerová 22.6.2018 22:53

Začíná mi to připomínat seriál Vraždy v Midsomeru. :-)

Zdenka Jírová 21.6.2018 23:33

Vy ale máte pestrý život.

Věra Ježková 21.6.2018 17:18

Pane Miloši, nebudete se stěhovat do Holešovic, že ne?

Libor Farský 21.6.2018 16:53

Jakoby ty katastrofy sám autor přitahoval.

Jarmila Komberec Jakubcová 21.6.2018 16:42

Myslím, že Žižkov j stejně "nebezpečný" jako jiné části různých velkoměst. Velká koncentrace lidí a dopravních prostředků vždy přináší konflikty. Manžel má byt na Žižkově a když jedeme třeba do divadla přespíme tam. Normálně před domem parkuje auto a zatím nás večer nikdo nepřepadl. Ale člověk nikdy neví.

Dana Puchalská 21.6.2018 14:35

Tam projet je zážitek. Koleje jsou sice zapuštěné ale lidi mají asi vypuštěn rozum. Jezdím tamtudy k přítelkyni co bydlí v Libni a občas mám pocit, že se všichni slušně řečeno "picli". Uvažuji o tom že si koupím helmu, ikdyž tam jen přecházím. Hezký den na brutální Žižkov.

Marie Doušová 21.6.2018 14:31

Už začínám být ráda, že nebydlím na Žiškově, tolik katastrof je na pováženou. No nic , snad bude příště něco veselého.

Jana Kollinová 21.6.2018 13:22

To je neuvěřitelné čeho je autor svědkem. Začínám se domnívat, že je katalyzátorem všech neštěstí na Žižkově. Možná by bylo dobré opouštět byt pouze v noci a za úplňku. Nicméně fotografie potvrzují autorovo sdělení. Věřím, že se dočkám článku bez katastrof. Něco o kytičkách, zvířátkách, pečení bábovek (to už tu bylo), ale předem tuším, že vše nedopadne dobře.

Zpět na homepage Zpět na článek

Dobří lidé stále žijí

Každý z nás tuší, že by měl za svůj život udělat pár dobrých skutků. Ten prozatím největší nás potkal letos na Šumavě. Jeli jsme s manželem a naší sestřenicí Jitkou na Modravu. Seniorskou trojici doplnila čtyřnohá fenka malého pudla. Ta už je také ve svých 13 letech psí babičkou.

Beatrice Novotná

Jak užívat Viagru

Navnadila jsem vás nadpisem mého článku? Čtěte dál, i když to bude trochu jinak. Mám dlouholetou kamarádku, známe se od pěti let, kdy jsme se popraly o kyblíček na písku. Dostaly jsme tenkrát na zadek obě a jsme kamarádky dodnes.

Zdenka Jírová

Výchova pozitivní motivací

Dobré vzdělání a slušné vychování jsou podle mého názoru základem úspěchu. Děti už naštěstí vychovávat nemusím, ale jak zvládnout ty naše chlupáče? Rozhodla jsem proto začít studovat online psíchologii.

Alena Velková

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

U hrobu

Neznáte-li Mirka Mezeru, tak to máte obrovskou škodu! Kdo se s ním dá do řeči, docela určitě se zasměje. Býval celý život nadšeným řidičem autobusu, napřed podnikového v zemědělském družstvu, potom linkového. Všichni jsme s ním rádi jezdívali, vždycky bylo v autobuse veselo.

Rostislav Mraček