Jeden den naší kočičky

Psát o kočičkáchje to, o čem píši nejraději, Vaše Bišinka je krásná Mourinka, měla jsem jich za život několik, většinou kocourů. Pak jsem se ujala z útulku černé kočičky Lucky První a o něco později černobílého kocoura Barušku. O obou jsem zde už psala několik článků. Oba jsou už v kočičím nebíčku , a tak teď mám opět černou Lucinku2. a princeznu Madison s PP, kterou mi dala paní, která ji dostala jako nevhodný dárek a nemohla se o ni starat. Jé ji volám Mejdy a je jí u mne dobře.

Díky moc. Celý život jsem měla radši pejsky. Teprve Bišinka mi ukázala, že i kočičky můžou být úžasné. :-)

Gratuluji! Hned ráno jsem zahlédla článek i na seznamu.cz. Podobně mourovatého kocourka jsem měla a bylo s ním hodně legrace. Z fotografií je vidět, že kočička je u vás šťastná.

Věrko, jsi opravdu skvělá fotodokumentaristka:))) Ta fotka, jak leží pod křeslem a diví se proč se plazíš je suprová. / jako pochopitelně i jiné / Krásný příspěvek..

Věro, kočky taky miluju, i když mám pejsky. Ale láska k těmto krásným zvířatům mi zůstala a zdědila jí naše vnučka. I když Bíša nepózovala, je kouzelná. :-)

Moc vám děkuji za spoustu krásných slov. Čekala jsem, že to třeba trochu „schytám“ za Bišinku na stole, a jsem ráda, že se tak nestalo. Je vidět, že máte kočičky rády/i stejně jako já. Článek jsem do soutěže zamýšlela, proto jsem ho dala jako první do rubriky i60. Tak radši ještě upozorním redakci.

Krasne povidani i fotky, hlavne pro nas co bydlime u kocky.

Krásná číča, vždycky mám radost, když útulková kočka najde dobrý domov. U nás už se zabydleli čtyři nalezenci a další už by asi bylo obtížné zvládnout - jednak finančně, ale i byt prostě není nafukovací. Každou návštěvu kočičího útulku málem obrečím, vždycky bych tam našla dalšího spolubydlícího. Vždycky se mi líbilo pořekadlo, že teprve kočka dělá z bytu domov. Ať z ní máte radost ještě hodně dlouho.

Mńauík ♥

Kočky jednoduše miluju,takže čtu úplně všechno,co se jich týká.Jsem tak trochu kočičí cvok a nestydím se za to.Nejmladší z mých štyř chlupek,roční kocourek z útulku je epileptik.Je to s ním trochu složité,protože je zpomalený a neobratný a záchvaty bývají vyčerpávajícím zážitkem,ale ta nesmírná láska,kterou mě svým neobratným způsobem každý den zavalí,je ničím nenahraditelná.Zbožňuju toho momentálně vopožděnýho kocoura :) A ty tři ostatní samozřejmě taky.