Den „Blbec“
Ilustrační foto: pixabay.com

Den „Blbec“

6. 6. 2018

Určitě ho měl každý, i já už takové dny zažila, ale tento je opravdu s velkým B.

Poslední měsíc mám hodně nabitý. Vstávám v 5,30 hodin, protože chodím na rehabilitaci, a celý den mám nabitý a funguji na 150%. Večer, když dorazím domů po 20 hodině, jsem na 5%. Celý den na nohou, doma večer něco málo dodělat, unavená, ale spokojená celodenním výsledkem padám do postele. A ráno opět dokola.

A tak jsem dnes jako obvykle brzo vstala a šupajdila na rehabku. Samozřejmě se svými holemi, bez kterých už nechodím. Cestou zpět uvažuji. Dnes mám po dlouhé době trochu volněji, že bych zajela k holiči? Než pojedu odpoledne do Karviné, mohla bych to stihnout. Únava byla silnější, a tak jsem to zavrhla a jela domů. Ve Svinově jsem přestoupila na autobus a den „Blbec“ začal.

Jak jsem mohla zajet tak daleko a nevystoupit? Nedá se nic dělat. Vystoupila jsem a zašla na zpáteční autobus. Cestou jsem potkala známé, vystoupili o zastávku dřív. Že bych vystoupila také a došla to pěšky? Než jsem se rozhodla, tak jsem ani nepostřehla, že svou zastávku jsem přejela a už jsem opět ve Svinově. To snad není možné, jakou já mám smůlu. Vystoupila jsem a nestačila se divit. Co se to zde děje? Rozhodla jsem se tentokrát pro tramvaj. Takové rozbité schodiště! No jo, tady na tramvaj nechodím, a tak jsem to asi nevěděla. Přijela tramvaj a já ani nezauvažovala nad číslem a kam jede. Nastoupila jsem a vzápětí byl u mne revizor. Nechtělo se mi vytahovat z batohu peněženku s ODISkou, a tak jsem otevřela mobil. Mám ji tam naskenovanou a to bude rychlejší. Jako na potvoru jsem mobil nemohla odemknout. Revizor se usmál, uklidnil mne a odcházel, aniž by mne zkontroloval. Vystoupila jsem, a jak se zavřely dveře, zjistila jsem, že nemám své hůlky. Začala jsem bouchat na dveře rozjíždějící se tramvaje. Řidič zastavil, otevřel dveře a v nich stál revizor. V rychlosti jsem se mu snažila vysvětlit, že jsem v tramvaji asi zapomněla hole. Kdyby se náhodou našly. Ukázal na dveře od řidiče, a jestli to nejsou ony. Šťastná, že je mám, jsem je vzala a šla opět na autobus, abych konečně dojela domů. Cestou jsem si nadávala, proč jsem raději nevystoupila hned, když jsem o tom uvažovala. Už jsem mohla být dávno doma a po rehabilitaci si odpočnout.

Najednou mi zazvonil telefon a já zmatená, ale šťastná, zjistila, že jsem z rehabilitace dávno doma, ale únavou jsem usnula v křesle. Ještě, že to byl jenom sen. Kdo ví, kdyby mobil nezazvonil, kam bych ještě cestovala. Ale nevím, zda mne nevaroval před cestou do Karviné na další natáčení pohádky.         

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.8 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
No já jsem tomu do poslední chvíle věřila. Mně by se to klidně mohlo stát :)
Oldřich Čepelka
Jo, dobrý. jen si musíme dávat pozor, abychom stále rozlišovali skutečnost a fikci, představy, sny. Jak je to důležité, vidím teďu příbuzné s rostoucí demencí :-(
Marie Doušová
Zvolnit,zpomalit,nechvátat ,nic nám neuteče a když jo, tak se svět nezboří . Přeji pouze krásné sny.
Hana Rypáčková
Komu se ve spánku zdají sny a probudí se čerstvý, je to zdravý člověk..... Asi je jedno, co se zdá... Mně se většinou nic nezdá a kdyby, hned to zapomenu, když to nemám komu vyprávět hned po probuzení. Brala jsem to vážně, mně by se to klidně mohlo stát....
Jana Šenbergerová
To je dobře, že se ti to jen zdálo. Říkala jsem si, co tak vyšiluješ. :-) Dej na dobré rady a nepřeháněj. Ono i fungovat jen na 100% dá zabrat, natož na 150.
Naděžda Špásová
Hlavně, že to byl jen sen, ale to když se to někdy opravdu urodí, tak je fakt nejlepší někam zalézt a přečkat to v úkrytu. :-)
Věra Ježková
Milá Danuše, ať vás všechny nepříjemnosti i nadále potkávají jen ve snu!
Marie Seitlová
Danko, tak to je pěkné, ale varovné probuzení ze snu. Opravdu je třeba někdy zvolnit, ale...…..
Libor Farský
No vida, ani nepotřebuješ žádného vykladače snů !
Zuzana Pivcová
Souhlasím s Eliškou, tenhle sen je z těch, které něco naznačují, takže už žádné DB, ani ve snu, ani ve skutečnosti.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?