Seznamování přes internet prožívá boom, propadli mu lidé dvacetiletí i sedmdesátiletí. Je to zdánlivě snadné. Umístíme do virtuálního světa pár vět o sobě, případně fotografii a pak čekáme, zda někoho zaujmeme. Jenže jaké věty a jakou fotografii? To je u seznamek on-line zásadní otázka.
Padesátiletá Ilona si nedávno zašla ke kadeřníkovi a svůj jednoduchý blonďatý účes proměnila ve výrazné narůžovělé kudrlinky. Silně si namalovala rty a poprvé v životě udělala něco, o čem si myslela, že to nikdy neudělá. Udělala si selfíčko. Ano, selfie fotografii, portrétovala mobilem sama sebe. Přesně tak, jak se selfíčkují různé celebritky. S koketním úsměvem a našupulenými rty. Jenže žádní muži Iloně nepsali. Přesněji, ozvali se dva. Tvrdili, že jim je kolem čtyřiceti, že jsou časově velmi vytížení manažeři a že hledají zralou ženu. S jedním si dala schůzku. Odešla ještě dříve, než se seznámili.
„Stačilo, že jsem na smluveném místě viděla vysolárkovaného podivína, vypadal tak nějak, jak si přesně představuju sňatkového podvodníka. Nevím, co by se mnou, padesátiletou účetní, která žije sama v garsonce a ze všeho nejraději chodí po horách, dělal,“ shrnuje Ilona.
Jenže v tom je problém. Z jejího profilu nebylo vůbec patrné, že jde o samostatnou sympaťačku, která ráda chodí v džínách a víkendy tráví v Beskydech. Stylizovala se do role svůdnice, která vysedává po barech a hledá zábavu. Provozovatelé seznamek a psychologové se shodují, že lidé ve snaze udělat se při seznamování lepší a zajímavější, často sami sobě škodí. Zveřejňují snímky, které moc přitažlivě nevypadají, ale hlavně nevypovídají o tom, jací ve skutečnosti jsou. Stejně tak v těch pár větách o sobě často nepíší nic konkrétního, ale obvyklé: hledám obyčejného přítele, přítelkyni, jsem sportovně založený nekuřák a podobné fráze.
Takže, toto jsou nejčastější případy, kdy si člověk při seznamování spíše škodí a připravuje se o šanci, že by někoho zaujal.
Dámy.
Příliš silné líčení, příliš upravené účesy.
Zkrátka z fotografie je znát, že si žena hodně dala záležet. Jistě, každá dáma chce na fotce vypadat co nejlépe, ale měla by na ní být taková, jaká ve skutečnosti ve většině času je. Jestliže běžně nenosí výraznou červenou rtěnku, neměla by ji mít na fotce. Protože se na ni třeba podívá muž, který si řekne: sympatická hezká žena, ale já nesnáším ty, které nosí výraznou červenou rtěnku, kdyby ji neměla, asi bych jí napsal, ale tato určitě hledá nějaké elegána, frajera, ne obyčejného chlapíka jako jsem já.
Fotky s dětmi či vnoučaty.
Je fajn, když je žena pyšná na svou rodinu a věnuje jí hodně času. Ale při seznamování běží o ni, ne o její rodinu. Mnohý muž si může říct: aha, pro tuto jsou její vnoučata středobodem života, já budu vždy někde vzadu, tohle zkoušet nebudu.
Snímky v plavkách.
I kdyby žena měla postavu Miss World, není důvod dávat si na seznamku fotku v plavkách. Platí to pro dvacetileté, padesátileté i sedmdesátileté. Mnoho dam vyššího věku, které mají skvělé postavy, se s nimi chtějí pochlubit a rády se zveřejňují na seznamkách vyfotografované zdálky v plavkách u moře či u bazénu. Není k tomu jediný důvod, většina mužů tvrdí, že je to poněkud odradí. Platilo, platí a vždy platit bude, že nějaké to tajemství a rafinovanost je přitažlivější než rázné odhalení.
Muži.
Snímky u jídla.
Je to velká záhada, proč se to děje, ale mnoho mužů si na seznamky dává snímky, na kterých jsou u hromad jídla. U grilování, u naloženého talíře v hotelové jídelně, nad mísou plnou žebírek nebo brambůrků. Možná jim to připadá vtipné. Ženám to většinou vtipné nepřipadá. Proč, proboha, by se měly seznamovat s někým, kdo o sobě světu dává najevo, že je nejšťastnější, když má před sebou hromadu něčeho mastného a nezdravého?
Pózování u aut.
Je to lákavé vyfotit se u jaguára, porsche nebo lamborghini. Dělají to mladí kluci stejně jako zralí muži. Je to nějaká mužská úchylka. Jestli si myslí, že když takový snímek dají na seznamku, všimne si jich normální žena, jsou na omylu. Normální žena tak nějak přirozeně odhadne, že skutečný majitel porsche se u něj nefotí a nehledá ženu na seznamce. Fotit se u cizího auta jí připadá spíše směšné. Jistě, je i kategorie žen, které si vybírají muže podle značky jeho auta. Tak ale jestli jsou to ideální partnerky pro život, to si musí muži vyhodnotit sami.
Fotky z mládí.
Vlasy, štíhlá postava, svaly. To je na snímku. Realita: Pleš, pivní bříško, povolená kůže. Mnoho mužů si myslí, že se snadněji seznámí, když si na seznamku dají snímek, na kterém jsou o mnoho let mladší, se zataženým břichem a v póze kulturisty. Je to podobné jako v případě pózování u luxusních aut.
Ze vztahu založeném na vzhledu a mládí, něco může být ve dvaceti, maximálně ve třiceti. Ale hledat partnerku v padesáti a výše a zakládat toto hledání na lži se nevyplácí. Vlastně platí pro všechny stejná zásada. Nelžete. Netvrďte o sobě nic, co není pravda. Nesnažte se být lepší, výjimeční, neobyčejní. Ale zároveň nepište, že jste obyčejní. Protože nikdo není obyčejný. I ten plešatý obtloustlý chlapík, kterého si na ulici žena nevšimne, je třeba ve skutečnosti skvělý řemeslník nebo muzikant, který výborně umí bavit společnost.
Když o sobě napíše, že ze všeho nejraději opravuje starý nábytek a hraje na harmoniku u táboráku, zaujme tím mnohem více žen, než když napíše, že je obyčejný muž, který hledá obyčejnou ženu a vyfotí se u talíře špekáčků.
