Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Věra Ježková
1.6.2018 14:26
Děkuji.
Marcela Pivcová
1.6.2018 11:01
Připomněla jsem si také slova našeho táty, který, když si doma na tehdejší dobu "zanadával", říkal: Ne abys to někde řekla, nebo mě zavřou... a já jsem skutečně vždycky z obavy mlčela.
Jana Šenbergerová
30.5.2018 21:32
Připojuji se k tomu, co napsala Elena. Měla jsem to podobně. Pro mě není žádná šílená doba, šílení jsou jen lidé, a jak vidno, v jakékoliv době.
Věra Ježková
30.5.2018 18:49
Vloudila se chybička. Tak ještě dodám, že tím „nechyběním“ jsem měla na mysli materiálno. Jinak to byla jistě doba schizofrenní.
Věra Ježková
30.5.2018 18:27
v podnicích recitovat básničku „Narodu russkomu privet…“.
Taky jsem samozřejmě od rodičů věděla, že je to jinak … Ale ne, když mi bylo osm.
Dana Puchalská
30.5.2018 18:05
Ano dvojí myšlení a další byla prostě krutá daň našeho dětství. A bylo to bohužel všude. A kdo říká že to nezažil( ta k s prominutím) asi lže. Nebo si nic nechce pamatovat??????
Zuzana Pivcová
30.5.2018 17:26
Podle vůle tatinka jsme nebyly pionýrky, ale chodily jsme se třídou také recitovat někam do závodu, např. k MDŽ. Je pravda, že jsme věděly, že je špatná doba, která ublížila našemu tatínkovi a tím celé rodině. Věděly jsme, že třeba vyhodili ze školy paní učitelku, která odmítla přestat chodit do kostela. Ale také je pravda, že mi to někdy jako dítěti vadilo, když šli spolužáci na pionýrskou schůzku a já šla domů.
Libor Farský
30.5.2018 17:25
Já to vidím, bohužel, jinak. Od malička jsem denně chodil spát s příkazem "To, co jsi dnes slyšel, nesmíš nikde říct, zvláště ne ve škole". Myslím, že to bylo od mé matky, otčima i babičky bezohledné, snad si mohli dávat pozor na pusu oni přede mnou.
Věra Ježková
30.5.2018 17:14
Děkuji vám. Myslím, že dětem byla politika úplně jedno a nic jim nechybělo. Protože nic jiného neznaly. Jo, a později jsem ještě musela při různých výročích v podnicích recitovat básničku „Narodu russkomu privet…“.
Dana Puchalská
30.5.2018 14:56
Já jsem,, invalida,, na zpěv. Mým zpěvem bych mohla potěšit maximálně BAKULOVY ZPĚVÁČKY. A pak by soudruh utíkal jako blázen. A byl by rád že je konec.
Načíst starší příspěvky
