Otvírání pramenů v Luhačovicích 11. - 13.5.2018

Otvírání pramenů v Luhačovicích 11. - 13.5.2018

20. 5. 2018

Někdy na sklonku loňského roku na chatu přišlo na přetřes téma, setkání v Luhačovicích. Nikdy jsem v těchto lázních jako pacientka na léčení, ani jako náhodná návštěvnice, nebyla. Najednou se tato příležitost naskytla, a tak jsem se hned přihlásila. Moje těšení na tento víkend umocňovala skutečnost, že opět uvidím známé tváře a snad poznám i nové. Nakonec z těch nových tváří to byla pouze velice milá Eliška.

Po řadě lázeňských léčebných pobytů v různých lázních, naposled před deseti lety, se mi vybavila představa, jak si budu plné dva dny užívat lázeňský ruch se vším, co k němu patří a co běžně v každodenním životě neprožívám. Na internetu jsem si vyhledala, co všechno se o tomto víkendu bude v Luhačovicích dít, co všechno bude k vidění, a mé těšení nebralo konce.

Konečně přišel den "D". Ráno v pátek vstala… a ne jako v té písničce, …prádlo k vodě nachystala, ale spěchala  v půl páté k vlaku směr Praha. Po čtyřech přestupech v MB, NY, KO, OL jsme byly konečně Eva, Hela, Zdena, Ája, Olinka a moje maličkost, ve Slováckém expresu. Na nádraží do Luhačovic jsme přijely před půl dvanáctou. Zavazadla jsme si uložily podle místa ubytování k Aničce, nebo k Libušce do auta a vykročily společně, směr Lázeňské náměstí (2.5 km). Ve Společenském domě, pěti bydlícím v penzionu v Pozlovicích, Anička prostřednictvím kamarádky Marty (majitelky penzionu), zajistila obědy na celý víkend, včetně rezervovaného místa na čas, což se později ukázalo, jako jedno velké plus. Po obědě jsme šly na kávičku a po prohlídce blízkého okolí šla Anička zpět na nádraží pro auto, ve kterém měla naše zavazadla. Se Zdenou jsme na odvoz nečekaly a vydaly se do penzionu po svých (2.5 km). Udělaly jsme dobře, neboť hned po příchodu do cíle se spustil prudký déšť. Velice příjemná Marta nás uvítala kávičkou a čerstvým domácím koláčem. O něco později za hustého deště dovezla Anička Áju s Olinkou.

Přiblížil se první večer a byly jsme před rozhodnutím, zda jít kvůli hodině společného posezení s Libuškou, Evou a Helou do 3 km vzdálené Elektry, nebo do místního hotelu Ogar na cimbálovou muziku. Unavené cestováním od časného rána jsme se 3 rozhodly pro posezení u Ogara, kde nám Marta zarezervovala místa i s námi poseděla. Ája s Olinkou dorazily později, po návratu z Elektry. 

V sobotu po snídani jsme měly v plánu cestu k 800 m vzdálené přehradě. Nechaly jsme se Ájou přesvědčit a s vidinou, že se sejdeme s ostatními a společně pojedeme na přehradu vláčkem od 3 km vzdálené pošty, jsme se dali na cestu. Vláček nakonec nejel a ani parta se nesešla. Nicméně nás přivítalo sluncem zalité lázeňské náměstí. Anička toho měla zdravotně „tak akorát“, tak zůstala s Evou v areálu lázní, Zdena šla na přehradu a já převléknout do svátečního. Sešly jsme se s ostatními po obědě před Společenským domem a po chvíli povídání jsme šly vyprovodit Evu na nádraží. Cestou jsme potkávaly cyklisty na historických kolech, v oblečení odpovídajícím té době. Při zpáteční cestě obloha nevěstila nic dobrého, tak jsme „zakotvily“ v Elektře, která nás ochránila před větrem, přívalovým deštěm a posléze i kroupami. Zhruba po dvou hodinách "uvěznění" jsme se, už jen za mírného deště, vydaly zpět na kolonádu, kde jsme se, opět ne všechny, sešly. Když na protější kryté terase Společenského domu dohrála hudba, rozešly jsme se mírně prochladlé ke svým dočasným domovům. Večer nás ještě Anička odvezla na posezení u vínečka s taneční hudbou, i na taneček došlo, a odvozem zpět do penzionu skončila sobota.

V neděli jsme si se Zdenou a Aničkou přivstaly a šly na přehradu. Bylo nádherné ráno. Po návratu jsme se sbalily, nasnídaly, naložily zavazadla, rozloučily se s paní domu a odjely do lázní na hlavní bod víkendu, Otvírání a svěcení pramenů. Jelikož zde zaparkovat bylo zcela nemožné, tak Anička opět musela až na parkoviště daleko za nádražím. Pak ještě jednu cestu s Olinkou, která odjížděla dříve, a nakonec se zbytkem výpravy. Když pominu drobné pochůzky po lázeňském areálu, cestu k Ogarovi a zpět, na přehradu a zpět, tak pro náš komfort Anička během víkendu nachodila cca 20 km, za což jí patří VELKÝ DÍK. Z vlastních zkušeností s pořádáním podobných akcí vím, že největší odměnou je spokojenost zúčastněných. Tedy Aničko, byl to báječný víkend za který Ti DĚKUJEME!!! 

Celý víkend, se vším co k němu patřilo, včetně vlastního Otvírání pramenů a závěrečného ceremoniálu před kaplí sv. Alžběty pro mne byl a pro vždy zůstane krásným zážitkem, a těším se na další podobná setkání. ♥♥♥  

 

Fotografie ke článku poskytly A. Čípová a Z. Žichovská, za což jim též děkuji.

  

                  

cestování
Hodnocení:
(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Hudečková
Jitko, hezký článek, ale ještě hezčí fotky :-)
Jitka Caklová
Pro usnadnění: Majka, v zákrytu za Janou Eliška, Anička, Ája, já. Ale možná se najdou i další.
Zuzana Pivcová
Viděla jsem v obou částech celkem jen 4. Asi se neumím dívat.
Jitka Caklová
Děkuji všem za příspěvky k tomuto článku. Jak píše Zuzka, dovolím si parafrázi, kdyby deset lidí psalo o jedné a téže věci, tak nikdy to nebude totéž, neboť každý má svůj osobitý úhel pohledu i rozdílnost zájmů. Například já nemohu psát o setkání s Janou Kovářovou, když jsme se nepotkaly, asi to tak mělo být. Tak snad někdy příště :-). Jedno však mají tato setkávání společné, přinášejí radost ze setkání s lidmi, se kterými si nejsme navzájem lhostejní a jeden druhého obohacuje. Přidávám dva odkazy které mi poslala naše hostitelka Marta. Schválně, kolik na nich poznáte íčkařek? :-) https://youtu.be/6Bi-UIRypBs https://youtu.be/j6_fJ341pBo
Olga Štolbová
Ano, ano, díky Aničce a její neutuchající péči o naše pohodlí, bylo tohle setkání příjemné a pohodové. ♥
Olga Štolbová
Jíťo, díky, pěkně zdokumentovaný krásný víkend. Jen nelze popsat tu prima náladu, občasné salvy smíchu a radost, že jsme spolu.
Eliška Murasová
Ano, povedený víkend. Luhačky byly krásné ve slunci i v dešti, navíc v milé společnosti! Díky! Těm, co to vymyslely, zorganizovaly, napsaly o tom, vyfotily a uměly se ze všeho těšit.
Helenka Vambleki
Ano, bylo prima - jako vždy :-)
Hana Rypáčková
Hlavně, že bylo prima. Ty fotky mi byly povědomé...
Elena Valeriánová
Na setkání íčka v malém nebo větším vždy rádi vzpomínáme a těšíme se na další. Jitko, míč pěkná reportáž. Vzpomínám velmi ráda na víkend, kdy jste za mnou přijely do Karlovy Studánky. Ráda vzpomínám.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.