Foto: archiv autorky

Příběhy naší republiky: Babička Anda

17. 5. 2018

Můj příběh Příběhy naší republiky

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 10.7.2018 21:18

Krásný příbšh o babičce. Mám dojem, že ty naše babičky byly statečnější, já moji neslyšela nikdy povídat o nemocech, které ji trápily a k nám vnoučatům byla vždy milá, neuměla se zlobit.

Helenka Vambleki 21.5.2018 06:47

Krásný příběh napsaný srdíčkem!

Lidmila Nejedlá 19.5.2018 19:18

Zajímavá a hezká vzpomínka na babičku, která nesla statečně svůj osud. Babičky bývaly moudré opatrovnice svých rodin. Tvoje babička, Blanko, je toho důkazem.

Marie Doušová 18.5.2018 14:16

Příběh o babičce se mi velice líbil , s jakou láskou je napsaný. Věřím , že takových lidí jako Vaše babička bylo hodně a dokázali se v životě s osudem poprat.

Hana Rypáčková 17.5.2018 16:25

Četla jsem to jedním dechem.

Marie Seitlová 17.5.2018 16:21

Zajímavý příběh o úžasné ženě - Tvé babičce.

Věra Ježková 17.5.2018 16:09

Blanko, hezké vyprávění, úžasná babička.

Jaroslava Handlová 17.5.2018 15:18

Smutná story. Každý dramatický příběh naše babičky zoceloval. (Můj děda se náhodou jmenoval také František a také provozoval pekařství.) Babička ovdověla po té, co bylo dědovi znemožněno provozovat dál živnost (po r. 1948). To ho tak deptalo, u srdce bolelo, až to s ním po krátké době praštilo. A podobných vdov bylo, že!!! Byly to statečné ženy.

Marie Ženatová 17.5.2018 09:45

Moc hezké vyprávění, díky...

Zuzana Pivcová 17.5.2018 09:44

Blanko, to je pro mě opravdu krásný článek. Někdo žil takhle naplněný život, aniž by se o tom (kromě nejbližšího okolí) vědělo. Jiní jsou mediálně známí, nevím, proč. Ale to přináší doba. Říká se, že člověk dostane do vínku "naloženo" tolik, kolik unese. Opravdu mimořádná osobnost. Děkuji!!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková