Relativní novinka – představení se hraje od prosince – je pohledem do života geniálního amerického fyzika Richarda Feynmana, nositele Nobelovy ceny, který zemřel v roce 1988. Zároveň ovšem nabízí obecný pohled na život, lásku, smrt blízkého člověka a nabízí vzpomínky na události, které zamávaly se světovými dějinami. Richard Feynman totiž během jednoho z telefonátů sobotního dne vzpomíná i na svou práci v Los Alamos během druhé světové války, kde pracoval na projektu, který byl tak tajný, že „nikoho ani nenapadlo, že je tajný“. Byl to vývoj jaderné bomby.
Název představení sice zní příliš odborně, tématu vědy se herec Vladimír Kratěna, kterému to sluší i v oblečku domorodého tanečníka, příliš nevěnuje. Vysvětlí sice, jak vzniká obraz v zrcadle, jak světlo prochází sklem, se studentkou, kterou nechá sedět za zamčenými dveřmi, probere elementární částice – kvarky, ale jinak se věnuje problémům stárnoucího muže, kterému zemřela první žena, bojuje s rakovinou a mladé studentky mu stále klepou na dveře a nechávají vzkazy na telefonu. Byl to renesanční člověk, který chtěl „celý život tančit s paní Přírodou a svádět ji… jenže ta tě závoj nadzdvihnout nenechá…“
Studenti ho měli rádi, snažil popularizovat vědu, přednášel ji s vtipem a nadhledem. Jeho knihy jsou dostupné i v češtině a dodnes jsou velmi uznávané a ceněné. V roce 1965 mu byla spolu se dvěma dalšími fyziky udělena Nobelova cena. Vypracoval techniku popisu reakcí elementárních částic poskytující alternativní náhled na chápání kvantové fyziky (Feynmanovy diagramy). Velmi významná byla i jeho pedagogická činnost, dodnes jsou pro názornost vysoce ceněné a používané jeho sbírky přednášek.
Vladimír Kratina ve své roli představuje publiku Feynmana také jako malíře ženských aktů, hráče na bonga, divadelníka, nechybí ani exkurz, proč spadl raketoplán Challenger. Feynman byl totiž členem vyšetřovací komise, přispěl nejen k objasnění jejích příčin, ale poukázal i na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu. „Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme,“ zní jeden z jeho často zmiňovaných citátů.