Kytičkové povídání

Na květiny se ráda a téměř zbožně dívám, ale pěstovat je neumím. Ostatně na to nemám ani vhodné bytové podmínky. O to větším překvapením jsou pro mě tilandsie, kterým se nějak záhadně daří na parapetu. Řezané květiny lituji, a pokud je někdy dostanu, v duchu se jim skoro omlouvám, že se nechtěně ocitnou v mé váze, kde předčasně dožijí. Je vidět, Jituš, že Ty jsi květinková máma.

Tleskám, pane Jiří.

Jsem rád, že umím alespoň rozeznat růži od tulipánu. Ale ani ve svých nejhorších představách si nedovedu představit svět bez květin.

Jsem rád že umím alespoň rozeznat růži od tulipánu. Ale ani ve svých nejhor

Takhle krásně to dokáže popsat jen ten,kdo má rád kytičky všeho druhu,s láskou se o ně stará a rozumí jim...a také to umí vše dobře napsat...Věřím Jituško,že sis letos všech květů užila.

Děkuji Nino,zrovna takhle to já cítím.

Kytičkové povídání bylo pohlazení na duši, neboť přesně tak to dělám s kytičkami i já, povídám si s nimi a mám z nich stejnou radost jako Vy. Stvořitel vymyslel nepopsatelnou nádheru vůní a barev na záhonkách a mně neustále fascinuje, jak z pidisemínka může vyrůst taková krása.