Tohle nechci. Umíte to říkat?

Pokrytectví nebo povrchnost špatně snáším. Proč říkat ano a myslet ne? Abych byla "za hrdinku"? A co z toho? ;-) děkuji nechci !

Myslím, že to ne se mi daří říkat docela často - jenom nevím, jestli si tím u některých lidí, včetně mých přátel, neuškodím. Nabídky po telefonu odmítám okamžitě a odpovídání na anketní otázky na ulici se mne vůbec netýkají. Ze zdvořilosti vyhovět?..to ale opravdu málokdy.

Přiznám se, mám problém říct ne. Co jsem si tím napáchala v minulosti nenapravím a pravděpodobně se již správně odmítnout nenaučím. Mám na mysli to "zdravé NE" ve smyslu obsahu. Kategorické NE jsem vyslovila několikrát a při mé povaze je to nevratné. Článek nabízí variantu "tohle nechci." Vnímám to jako mezičlánek k definitivnímu NE.

Jsou věci, u kterých říct ne, mi nedělá problém. Do svých věcí si moc mluvit nenechám a dětem a manželovi je to jedno. V zaměstnání to bylo mnohem těžší.

Už jsem se to naučila, trvalo mi to dlouho. Ta úleva!!!!

Záleží na tom, komu, a na situaci. Obecně to spíš neumím. Ale lepším se. I když pak po nějakém vyřčeném NE mám někdy nepříjemný pocit.

Vyjádřit svůj názor mi nikdy nedělalo problém. Vždy říkám buď ano nebo ne.

Říkat ne je někdy skutečně problém. Já sama s tímhle problémem bojovala hodně dlouho. Být ochotná a napomoci ano, ale všeho s mírou. Každý by si měl uvědomit co je vlastně pro něj to nejlepší. Jak se říká - pro ochotu na žebrotu. Mám pár dobrých známých co s e slovem ano stále bojují.

Po různých životních peripetiích jsem si řekla, že konečně budu dělat jen to, co chci a ne to, co musím. Děti jsem naučila vlastním příkladem, že když něco chtějí na mě nebo já na nich, slušně a v předstihu o to požádáme. Jen v naléhavých případech se situace řeší podle naléhavosti.Vloni jsem rodinu požádala o pomoc při malování. Společně jsme dohodli termín a nakonec jsem ani malíře nemusela zvát, vymalovali i uklidili mi sami. Já zase ochotně pohlídám vnoučka nebo chodím krmit kočku k druhé dceři. Ale vždy mi to řeknou v předstihu a optají se, jestli mohu. Také se mi to někdy nehodí a pak řeknu ne.

Někdy to Ne na plnou pusu moc říct neumím, ale stejně to je i s mým Ano, když to tak necítím. Nejde-li vyloženě o nějakou nutnost se rozhodnout, občas mlčím.