Barvení vlasů. Škodí nebo pomáhá?

Musím naprosto souhlassit se Slákou,, s její poslední rozvětvenou větou. Vlasy si sice barvím nepoužívám žádné značkové barvy,obyčejné od pidlookých a mám je kvalitní,dlouhé až do pasu.Určitě mě to polichotí,když mi hodně lidí i žen řekne,že mám krásné vlasy.

Barvím si vlasy už desítky let, přírodní hennou, a vlasům to jedině peospívá.

Neřeším, jestli barvení mým vlasům škodí, protože mi pomáhá jinak a to je pro mě podstatné.

Tak mě napadá, kdybychom neměli celé týmy amerických "vědců na cokoliv", tak nemáme o čem psát. Z vlastní zkušenosti vím, že od kvality života, ale i dědičnosti, se odvíjí kvalita vlasů, šedivění nevyjímaje. Když mě padesátiletý tatínek ve čtyřiadvaceti vedl k oltáři, měl úplně bílé vlasy a já obarvené (tehdy na své přirozené tmavé), protože jsem začala šedivět velice záhy. Od svatby jsem si vlasy nebarvila. Vlasy "pepř a sůl" mě přestaly bavit v 36 letech, v mém životním zlomu a rozhodla jsem se pro blond. Dost lidí mi to rozmlouvalo. Jedni říkali, že si zničím vlasy, druzí, že mi nebudou slušet a někteří dokonce, že budu vypadat jako kurva :-) Palette intensive color creme blondýna jsem už 33 let, barvím se sama doma a nikterak ani mě, ani mé vlasy to nepoznamenalo.

Vzhledem k tomu, že je toto poznání uveřejněno v i60, je tento poznatek k ničemu. Škoda, že mne neupozornili dřív. Takhle zemřu na následky barvení vlasů. Ale budu vědět, proč jsem zemřela.

Dlouhá léta jsem po ženě loudil, jestli neví jak se vlasy barví na šedivo, aby mne pouštěli sednout v tramvaji. Nyní již nemusím, pomohla příroda, ale sednout mne stejně nepustí. :-(

Tak já mám stále stejné dlouhé blond vlasy,sama si je barvím léta ,ale stejnou barvou-značkou i číslem,žádné fleky a nestejné prameny nemám a netřepí se mi,protože čas od času pečlivě zastříhávám.Šedivé ještě nemám,ale i kdyby se později ukázaly,měnit nic nebudu.Je mi šedesát let a se svými vlasy jsem spokojená.Musí se s nimi ale umět zacházet,nerozčesávat úplně mokré,trhají se-hlavně ty dlouhé, řídkým hřebenem,neplácat zbytečné věci,tužidla,krémy,vosky,laky a nežehlit,nekulmovat,nenatáčet,netufírovat.laku málo,jen někdy -počasí.

I když jsem přírodní blondýna, přesto si vlasy odbarvuji. Začalo to kysličníkem na střední. Postupem doby se vše posunulo dopředu vč. regenerace vlasů. Tento proces odbarvování mého porostu trvá doposud.

Vlasy jsem si barvila od celkem mladých let, protože jsem chtěla výraznější odstín. Byly čím dál červenější až do oranžova. Po mnoha letech, asi tak před 13 lety, jsem si dala na hlavu obvyklou barvu L´Oreal jako už mnohokrát. Dostala jsem hrozný alergický záchvat, ne pálení pokožky, ale jako kdyby mi barva protekla dovnitř do hlavy. Ihned jsem to smyla, ale toho šoku a bolesti jsem se nezbavila do večera. Takže s chemickými barvami byl konec. Nevěděla jsem po těch letech, jaké mám vlastně ještě vlasy. Pak se ukázalo, že stále ještě kaštanové. Dodnes si jen tak občas udělám lehký odstín z přírodní henny, ale jinak nic.

Když je zapotřebí,vlasy si barvím-sama.Naposledy jsem však byla prvnė zklamaná.Kvalitní barva mi vūbec nechytla.Nevím,kde byla chyba,ale byla jsem rázem zbytečnē o pár korun lehčí... Má maminka si vlasy nebarvila ani jednou.A mėla stále svou pūvodní barvu.Její sestra mėnila barvu často a velice brzy byla zcela šedivá...Asi je to v genech...