Vůně mého dětství
FOTO: autorka

Vůně mého dětství

5. 4. 2018

Nemám zrovna dobře vyvinutý čich; vůně identifikuji obtížně a koupě drahé voňavky pro mne by byly zbytečně vyhozené peníze. Přesto mám některé vůně kdesi v sobě hluboko uložené. Jsou to vůně mého dětství.

Vůně pilin a hoblin. Nejkrásnější vůně mého dětství. Vdechovala jsem ji dlouhé hodiny v truhlářské dílně pana Ř., do jehož domu ve vesničce u Příbrami jsem jezdila s prarodiči a maminkou na prázdniny.

Vůně nasbíraných hub, které jsem s babičkou čistila a krájela. A potom nejedla. Dodnes je moc nemusím, ale voní krásně.

Vůně čerstvě nadojeného kozího mléka od paní Ř. Dnes si jako lahůdku občas dopřeji kozí sýr.

Vůně lesa a jehličí.

Vůně čerstvě pokosené trávy.

Vůně deště na venkově. (Déšť jsem vždy milovala jako očistný, smývající z mé duše všechno špatné. Bála jsem se ho ale ještě několik měsíců po povodních v roce 2002.)

Vůně podzimu, který miluji celý život. Mlha, tlející listí.

Vůně ohně. Ohýnků rozdělávaných v přírodě i těch v kamnech, jimiž jsme doma topili. (Jsem tak trochu pyroman.)

Vůně linoucí se z buchet nebo koláčů, které babička nebo maminka právě vyndaly z trouby.

Vůně zářícího vánočního stromku v pokoji, do něhož před chvílí přiletěl Ježíšek. (Ježíšek byl malý chlapeček a přilétal otevřeným levým horním okénkem.)

Vůně školních jídelen.

„Vůně“ jatek. Z pražského bytu jsme měli výhled na nepříliš vzdálená jatka (dnešní Holešovickou tržnici). Někdy cítit nebyla. Před deštěm ale spolehlivě. Říkali jsme: „Smrděj´ jatka, bude pršet.“ Tak tahle vůně mi nechybí.

Text byl publikován v lednu 2017 na webu Národní kroniky SenSen.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Vůně čerstvě upečného chleba, vůně okurkového salátu, vůně borůvkového koláče ... vůně siláže z traktoru jedoucího přes vesnici. Věrko, tvé vůně se mi líbí.
ivana kosťunová
Vůně tetina pejska Míši, vůně na půdě, kde byla kočka i s koťaty, vůně rozteklého asfaltu v létě... Tyhle vůně by asi většině z vás nevoněly.
Věra Ježková
Děkuji vám za milou odezvu. A Borku, za připomenutí filmu. Mám špatnou paměť na přečtené knihy a zhlédnuté filmy. Pryskyřice voní také krásně; Pařížskou moc nechodím, zejména ne ráno po dešti. :-)
Dana Puchalská
A víte někdo jak krásně voní na jaře po dešti Pařížská ulice? Ale musíte tam být ráno do 9ti hodin. Pak už to není ono. To tam najednou šílení turisté je to všechno pryč.
Libor Farský
Rád bych vám ještě připomenul nádherný film USA - drama z r.1992 "Vůně ženy". K obsahu: Slepota změnila plukovníka Franka Sladea v zatrpknutého, osamělého a cynického člověka, kterému se už nechce žít. Než se rozhodne definitivně skončit se svým životem, chce se ještě jednou pořádně pobavit. Spolu se studentem Charliem, kterého mu Sladeova rodina najala jako opatrovníka, odchází do New Yorku a jeho poslední výlet nekončí plánovanou sebevraždou. Slade si s Chrisovou pomocí začne znovu uvědomovat krásy života a pomalu se změní na energického muže, jakým kdysi býval. Mezi slepcem a Chrisem postupně vzniká sympatie a důvěra. Slade pomůže chlapcovi vyřešit i jeho školní problémy. Vůně ženy je jednoznačně hereckým a mistrovským sólem Al Pacina. Za svůj výkon slepého důstojníka získal svého prvního Oscara /1993/ a Zlatý glóbus /1993/ za nejlepší mužský herecký výkon.
Libor Farský
To je, Věrko, moc hezký článek. Já jsem zcela přišel o čich po ráně do hlavy železnou trubkou při nočním přepadení a můj život je tak velmi ochuzen. Přesto mi zůstala určitá čichová paměť, takže když popisuješ třeba vůně pilin, jehličí, pokosené trávy, nasbíraných hub a pod. zázračně si je vybavuji a rozlévá se ve mně příjemný pocit. Děkuji Ti za to.
Libuše Křapová
Mně voní jaro a zima. Když si v tyhle roční období domů donesu usušené a vyvětrané prádlo, to je nádherná vůně ! Moc pěkné, Věro :-)
Jana Kollinová
Z vůní vyjmenovaných v článku jsem okamžitě pocítila vůni čerstvě pokosené trávy a vůni deště. Třetí z mých nejmilejších vůní je intenzivní vůně jehličnanů a pryskyřice za časného mlhavého rána při procházkách spolu s ostatními pacienty dětské léčebny v Jeseníkách. Děkuji za článek, který mi vrátil provoněné vzpomínky z dětství.
Zuzana Pivcová
Mám sice vzhledem k horšímu čichu dnešní okruh vůní značně zúžen, ale vůně z přírody nebo při vaření některých domácích jídel mi zůstaly v paměti natrvalo. Díky.
Blanka Macháčková
Vůně vody u splavu v Jaroměři, vůně kůže v obuvi, vůně vinných sklepů - to jsou vůně mého dětství. A vždy mi ho připomenou. Krásné téma.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.