Foto: archiv autorky

Mám ráda kuchařské knihy IV.

2. 4. 2018

Můj příběh

Autor: Dana Puchalská

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 4.4.2018 08:40

Žehlení mi nikdy moc nešlo, zvláště ne u kalhot - jak trefit puky přes mokrý hadr jsem se ani za dlouhá léta nenaučil. Z obrázků mne nejvíce zaujalo víceúčelové žehlící prkno s mnohostranným využitím.

Dana Tomanová 3.4.2018 07:20

Dani, moc "chutně" jsi to napsala. Ty obrázky jsou moc pěkné, hlavně ta úvodní kamna se mi moc líbí - výstavní kousek. Ten jídelníček by pro dietáře nebyl, paní Kejřová měla ráda masíčko :-)

Hana Polednová 2.4.2018 23:23

Dano, některá jídla by ráda okoštovala, protože podle názvu si nedovedu představit, jak mohou chutnat. Hezky si nám to opět naservírovala.

Alena Tollarová 2.4.2018 20:35

Ten jídelníček se mi líbí. Akorát toho kapra na parice s knedlíkem bych asi nedala.

Zuzana Pivcová 2.4.2018 18:14

Já jsem polévkový typ, takže se mi líbí už samotné názvy a různé zavářky. A hezky se kouká i na ty staré ilustrace.

Naděžda Špásová 2.4.2018 16:47

No polévku s hráškovým pudinkem bych asi nepozřela, ale jinak bych si asi vybrala. :-)

Věra Ježková 2.4.2018 16:22

Dano, opět moc hezké. Na stole jsem ještě nekloktala. Fotky jsou půvabné. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá