Muž je v penzi, žena pracuje. Problém?

Ke článku o mužích - důchodcích jsem se dostala až dnes, ale zapojuji se do diskuse. Muži asi hůř snášejí odchod do důchodu než ženy. Já vidím ve svém okolí dost takových nespokojených pánů, kteří svým chováním své ženy i známé a kamarády obtěžují. Dva z nich čekávají na své polovičky před firmou - vidím je z okna bytu (všimla jsem si jich, když jsem byla dlouho na PN). Stojí tam za každého počasí jako věrní psi, potom se pomalu loudají za manželkami. S jednou z nich se znám, a ta mi řekla, že když ho vidí naproti na chodníku, tak má zkažený zbytek dne - cestou domů provádí policejní výslech: co jsi měla na oběd, s kým jsi mluvila, kdo ti volal, komu jsi volala ty... Další celé dny telefonuje známým a kamarádům, bývalým kolegům a nebere ohled na to, že oni jsou v práci či mají jiné povinnosti a nemají čas několikrát za den probírat politickou situaci či jinou mimořádně důležitou záležitost. Ale všichni ti známí neměli nikdy žádné koníčky, kamarády pouze kolegy z práce, takže při odchodu do důchodu najednou nemají nic.

Pokud se mají manželé rádi , tak jim vůbec nevadí kdo jde dříve do důchodu.ale nadále si budou pomáhat a mít svoje koníčky , kterým se teď můžou věnovat.Mám dokonce pocit , že nic nestíhám a mám méně času, než když jsem chodila do zaměstnání. Doma jsme v pohodě a rádi. Když chceme , tak jsme spolu, když ne , tak máme každý svůj koutek a svoje zájmy.

Jojo,celý život jsem dělala dělnické profese jako podřízena a nakonec před rokem jsem změnila práci a zakrátko byla ze mě předačka. A můj manžel je druhým rokem doma na starobním důchodě a u nas je stejná situace, jak popisujete. Mě je 55 let a manželovi v květnu bude 64 roků. Přitom bydlíme na chalupě, takže se nenudí, ale chybí mu společnost chlapů nebo aspoň pravidelné návštěvy svých vrstevníku. Holt Já od konce září mám ještě 8 let do důchodu. Jsem narozená v lednu , mě vychází důchod na 63roků a 8 měsíců. Opravdu se chlapi těžko srovnávají s vědomím , že jsou důchodci a že mládí je nenávratně pryč.

A jestliže nemají žádnou jinou činnost nebo koníčky tak je to síla. To se už ani ponorkovou nemocí nedá nazvat. A pak spolu už nejsou schopni ani mluvit. Jen nadávají a handrkuji se o ničem.

Ještě bych zmínil nebezpečí, které číhá v opačném případě - když jsou doma oba partneři. Říká se tomu "ponorková nemoc".

Myslím, že to v obou případech nedělá dobrotu, když je jeden v práci a druhý stále doma a nemá žádnou zajímavou činnost a jen čeká. Nevím, neznám to.

Nechápu jak někdo může jít do důchodu a nemít připravený program. Do důchodu jsem si odložil tolik zajímavých činností, jen se mi nějak nedaří do důchodu odejít. Vždy říkám, tohle budu dělat až budu v důchodu. Žena na to opáčí, ale v důchodu již jsi. Zatím nejsem v důchodu, jen pobírám důchod k práci, která mne baví.

U nás je to naopak. Já jsem šla do důchodu dřív, přítel přesluhuje – pár hodin týdně učí na VŠ. Potřebuje to, bez kontaktu s lidmi by doma nevydržel.

Take mne to potkalo, ale zadna prace kolem domu, jen prohlaseni jsem v duchodu tak nic nemusim delat.

Možná je to snazší u OSVČ a práce ženy z domova, nebo u muže - vášnivého kutila, případně s jiným velkým koníčkem.