Zbytečná trápení!

Hani, musela jsi být velmi krásná i jako mladé děvče, protože na všech Tvých fotkách, které jsem viděla, Ti to moc sluší. Na základce jsme měli ve třídě také pihovatou zrzečku s dlouhými a vlnitými vlasy, tenkrát tu krásu nikdo neuměl ocenit a všichni ji trápili urážkami. Škoda, že nám ty krásné a bohaté vlasy z mládí nezůstanou...měla jsem tmavě hnědou hřívu do pasu, o kterou jsem přišla po prvním porodu.

Hezky jsi své " trápení " Hani popsala. Děti dokážou být opravdu zlé, když někdo vybočuje z řady. Já jsem také byla na základce terčem posměchu ze strany kluků, pro svoje dlouhé a hubené nohy. Pokřikovali na mne - betonářka , že mám nohy jako dráty do betonu. Trápilo mne to. Kdybych tak tušila, že jak půjdou léta, budou mi moje dlouh= nohy mnohé dívky závidět:))))

Hani, moc hezky si to napsala. Vlasy máš hezké doteď, pouze se ti barva změnila přirodně, žádná chemie a sluší ti to. Já jsem se sebou také nebyla spokojena, protože jsem měla tlusté nohy (hlavně kolena) do minisukní a nechtěla jsem je nosit. Nebylo to tak hrozné, jak jsem si myslela. A jak píše Věra J., tento pokřik znám od dětí "Zuzi, zuzi...". Je to zajímavé, já jsem ve svém okolí ani ve třídě takové děti nezažila, znám to jen z pokřiku na ulicích. Dnes se za to platí, aby mohly takovouto barvu na hlavě vykouzlit.

Ahoj Hani, zrzka jsem sice nabyla, ale pihatá ano. Také jsem se sobě nelíbila, ale po pubertě bylo všechno jinak a už dávno se neřeším. Tvé vzpomínání je hezké a současná barva ti sluší a umíš ji nosit. A to je moc dobře. *****

Hanko, krásné vzpomínání. Měděné vlasy a pihy má náš mladší vnuk a nic si z toho nedělá. Je za třídního šaška a to ho moc těší.

Milá Hanko, jsem tmavovláska a dosud se nemusím barvit. A věřte mi, vždy jsem chtěla být zrzka. Jak já záviděla kolegyním, když přišly po víkendu do práce s "novou" hlavou, to podle toho jak jim která barva chytla. Mně barva prostě nikdy nechytla. V dětství měly moje vlasy až kovově modrý lesk, ten už vzal sice za své, a zrzavá už taky nikdy nebudu.

Ano, Hanka je DÁMA každým coulem a moc jí to sluší a já jsem moc ráda, že jsem ji v Praze v redakci konečně osobně poznala. A ty svoje, nyní blond vlasy, nosí krásně upravené. Moje nejstarší vnučka je také od přírody rusovláska po někom z tatínkovy strany.

Škoda, Hano, že jsi nevybrala nějakou fotku z dětství nebo mládí a Tvůj poklad nám neukázala. Moje kamarádka z dětství i její bratr měli rezavé vlasy. Pamatuji si velmi dobře, co si v dětském kolektivu užívali. Ale myslím, že skoro každý by býval rád na sobě něco změnil, já nejsem výjimkou. Až mnohem, mnohem později, pochopí, že ze zdánlivého nedostatki si mohl udělat přednost. A souhlasím s Lidmilou, pro mě jsi prostě opravdová dáma.

Hanko, článkem jsi mě potěšila. Určitě jsi byla zajímavá a přitažlivá dívka, jen jsi to tzv. neuměla sebevědomě nosit. Jsi zajímavá i ve svém seniorském věku, jsi prostě DÁMA.

Hano, moc hezký článek. Děti dovedou být zlé a člověk – dítě se s tím moc neumí vypořádat. Pamatuji si, že ještě, než jsem chodila do školy, pokřikovaly děti (včetně mě, abych se nelišila) na jednu holčičku v ulici: „Zuzi, Zuzi, co tě mrzí? Ta zrzavá palice, ta mě mrzí nejvíce.“ Ale je dobře, že člověk aspoň ke stáru přijde k rozumu a zpětně se potěší, že byl vlastně hezká holka. / Co já si vytrpěla kvůli brýlím!